Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.
Hradiště na opukovém vrchu Řípec, s nadmořskou výškou 313 metrů nad mořem, bylo objevenou poměrně nedávno, pomocí letecké prospekce, na přelomu tisíciletí. Ta potvrdila v letech 1997 až 2000 existenci příkopů a několik jam ovšem po těžbě kamene v 19. století nejsou z prostoru na vrcholu kopce žádné známé nálezy. Doklady lidské činnosti prokázali dosud badatelé pouze skrze nalezené artefakty v příkopech od časného eneolitu (3800-3200 před Kristem), doloženého nálezy štípaných industrií, přes dobu bronzovou (2300-800 před Kristem) , halštatskou (750-420), laténskou (420-35/25) až do raného středověku. Zajímavé jsou pozůstatky kůlových jamek na západní straně, které jsou starší než příkop. Vyjímečná a dominantní poloha kopce v ploché krajině svědčí, podle mínění většiny archeologů, o tom, že kopec Řípec nebyl opevněnou, vojenskou lokalitou ale byl pravděpodobně využíván ke kultovním, tj. náboženským účelům. Nedaleký Říp také sloužil k náboženským účelům napříč dějinami.
Marti Prudký podle Pravěké výšinné lokality na Kladensku - Veronika Rohanová, Pravěk českých zemí v evropském kontextu-Jan Bouzek, 28.9. 2020
