
Na jihovýchodním rohu slánské fortifikace již po staletí dlí původně románská bazilika z 30. let 12. století. Stála zde tedy dříve, než vzniklo samotné královské sídlo. Když mělo být opevněno, bylo rozhodnuto začlenit chrám do bezpečí hrazeného města. Kvůli tomu slánské hradby mají poněkud atypický tvar - klasický pravoúhlý půdorys narušil právě vyčnívající jihovýchodní roh opevnění s kostelem sv. Gotharda.
Důkladná gotická přestavba probíhala od druhé poloviny 15. stol. a dokončena byla až r. 1520, nově vystavěný presbytář byl zaklenut krásnou síťovou klenbou. Dodnes se zachoval původní pozdně gotický krov, který si své místo uhájil i za rozsáhlých rekonstrukcí koncem 19. stol.
Východně od kostela jsou v místech dávné bažiny pozůstatky vodního příkopu chránící přilehlou výstavní Pražskou bránu s předbraním. Dnes spíše požární nádrž je stále nazývána Brod.
Tato středověká jednolodní bazilika byla postavena počátkem 12. stol. V l. 1450-1520 byla provedena gotická přestavba, kdy bylo částečně na starších základech zaklenuto nové trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. Presbytář je zaklenutý síťovou klenbou, vyzdobenou malbami z poč. 16. stol. Hlava Krista na svorníku klenby pochází z doby před r. 1450. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (architekt Rudolf Štech).