panský dvůr

Všechny stavby tvořící severní hranici dvora byly v osmdesátých letech zbořeny. Obytný dům byl v roce 1989 stavbou v nejhorším stavu. Bez střechy, propadlé stropy, místo oken a dveří díry. Bylo to však poslední místo obývané lidmi. V roce byla 2004 dokončena velice hrubá oprava domu, ale bylo zde opět vytvořeno místo, kde se dá žít. V barokní sýpce je umístěna expozice dokumentující život na bývalém panském dvoře, sklizeň a skladování obilí v minulosti a také historické zemědělské nářadí a stroje. Patrová barokní sýpka byla spolu se sousední budovou stájí a se stodolou roku 2003 prohlášena kulturní památkou.

Jeho činnost zahrnovala mimo jiné i výstavbu bohatě zdobených a dokonale řemeslně provedených hospodářských staveb. Ty byly mnohdy navrženy předními architekty. A právě taková je stavba barokní sýpky v areálu hospodářského dvora ve Vyšínku. V panských rukách zůstal dvůr až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století. Tehdy došlo k zestátnění části pozemků v majetku šlechty. Z bývalého panského dvora ve Vyšínku se stal tzv. zbytkový statek a ten se dostal do majetku Josefa Kulhánka. V roce 1950 se stal dvůr součástí Státního statku Zlonice. V 80. letech 20. století byla zbourána celá severní strana původně uzavřeného dvora. Krátce předtím než měl být zbourán i zcela zdemolovaný obytný dům došlo k restitucím. Statek byl navrácen dědicům Josefa Kulhánka. V prvním desetiletí 21. stol byl statek zařazen do systému ekologického zemědělství a založena Biofarma Dvůr Vyšínek.