
Po roce 2010 přistoupilo město k postupnému restaurování zbylých soch. První přišla na řadu socha sv. Panny Marie Bolestné. Před vlastním restaurováním a v jeho průběhu byly i názory, že socha představuje sv. Kláru nebo sv. Anežku. Avšak archivní záznam společně s datací a nakonec i historická fotografie ze 40. let minulého století, na které je patrný ještě atribut, meč vetknutý do prsou Panny Marie, jednoznačně potvrdily, že se jedná o tento mariánský výjev. Restauraci sochy provedl akademický sochař Jan Turský ve svém ateliéru v Sosni u Jesenice u Rakovníka. Zrestaurovaná socha Panny Marie Bolestné byla v pátek 28. srpna 2015 opět umístěna na původním místě v aleji před klášterem.
Okolí kláštera Bosých karmelitánů ve Slaném počátkem 18. století vypadalo jinak, než je tomu dnes. Za hradbami města stálo jen pár stavení. Přesto byla touha přístupovou cestu ke klášteru vymezit řadou stromů a ozdobit ji sochami svatých. Skulptury připomínaly poutníkům v baroku evangelijní poselství Krista, dnes je však vnímán jejich význam uměleckohistorický a památkový. První sochou, která byla v aleji vztyčena v době jejího založení, byla skulptura Panny Marie Bolestné. Investorem sochy byl Jan Schuster ze Smečna. Pak následovaly další sochy. Celkem jich bylo šest. Dvě se nedochovaly a poslední je umístěna u klášterního kostela. Čas však barokním památkám nepřál a v roce 1891 byly z aleje přesunuty do areálu kláštera, sochy byly již poškozené.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.