
Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“, které bylo umístěno na návsi ve 20. letech 20. století. Sousoší bylo vytvořeno ve známé pražské kamenosochařské dílně Otakara Velinského podle návrhu jeho učitele a autora sochy Jana Štursy. Stejného motivu je u pomníku obětem války využito i v případě Nového Města na Moravě a představuje čtyři bojovníky (ruského, italského a francouzského legionáře společně s vojákem v rakouské uniformě), kteří nesou bezvládné a bezhlavé tělo padlého vojáka. Na podstavci byla původně umístěna bronzová deska se jmény padlých. Ta ovšem nepřežila nájezd novodobých lapků a byla odcizena. Na její místo se tak v roce 2009 dostala její věrná kopie vyrobená z pryskyřice imitující bronz. Zajímavostí tohoto místa je jistě i okolnost, že zde původně stálo jiné umělecké dílo (sousoší sv. Jana Nepomuckého), které bylo po dohodě s církví a památkovým… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.