Barokní kostel vybudovaný v l. 1743–1756, snad architektem z okruhu K. Dientzenhofera. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, přistavěna roku 1868. V letech 1996–2000 opraven.
Hlavní obrázek místa
kostel od jihovýchodu
© Milan Caha 10/2008
Původní dřevěný kostelík zasvěcený sv. Václavu byl v Mníšku postaven snad na přelomu 13. až 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází ze zprávy pražské arcijáhenské vizitace z roku 1380. Stával asi 50 metrů jihozápadně od dnešního kostela, v místech dnešního městského úřadu. Původní kostelík byl pobořen za husitských bouří a později byl opraven. V roce 1639 byl vypálen spolu s farou švédskými vojsky. Než jej vojáci vypálili, používali jej jako konírnu. Znovu obnoven byl nákladem Zdeňka Vratislava z Mitrovic, fara však zůstala neobsazena. V roce 1656 se do Mníšku vrací farář. Kostel byl v žalostném stavu a zpráva z roku 1696 uvádí, že "...sotva kostelu se podobá – kdyby na něm nebylo křížů, mohlo by se mysliti, že je to krčma...". Za Ignáce Unwerta, v roce 1743, začala výstavba nového kostela na novém místě v centru náměstí. Na svátek sv. Václava roku 1756 byl kostel vysvěcen. Jeho autor není znám, některé architektonické prvky napovídají, že by se mohlo jednat o okruh Kiliána Dientzenhofera. Původní stavba byla bez věže, poslední z rodu Unwertů – hrabě Ignác dal vystavět západně od kostela masivní kamennou zvonici. Dnešní pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, byla přistavěna roku 1868 a ve stejném roce byla zbořena stará zvonice. V letech 1996–2000 byl kostel i díky darům několika stovek dárců opraven.
Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1978), 20.10. 2008
okruhy, vstupné

Pravidelné bohoslužby: neděle 8:30

21.10. 2008

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ), Mníšek pod Brdy

Místa v okolí

 Velká hospoda
 Mníšek pod Brdy
 pivovar
 synagoga
 kaple
 Na Pišťáku
 Řitka
 Brandejsova hrobka
 Černolické skály
 Korunka
 Svinaře
 Dobřichovice
 kostel sv. Zikmunda
 Všenory
 Králova stolice
 boží muka
 Krcáb
 Čámského mlýn
 kostel sv. Václava
 Karlík
 stará koželužna
 morový sloup
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Ducha
 Mincovna
 radnice
 kašna
 Trnová
 židovský hřbitov
 Starý Knín
 Liteň
 Brunclíkův mlýn
 dům Salaš
 synagoga
 Sudovice
 boží muka
 Budňanská skála
 kostel sv. Kiliána
 kostel sv. Palmácia
 Karlštejn
 Svojsíkova mohyla
 Obora
 kostel sv. Stanislava
 židovský hřbitov
 synagoga
 Humenská
 synagoga
 Kazín
 most Dr. E. Beneše
 židovský hřbitov
 Korno
 Hradištko
 Vargač
 Všeradice
 synagoga
 Dobříš
 zámecké zahrady
 lom Velká Amerika
 Čertův most
 radnice
 lom Malá Amerika
 synagoga
 Třebotov
 Bacín
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiří
 Hradec
 jeskyně Nad Kačákem
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Kateřiny
 Bubovické vodopády
 Choteč
 Osov
 Zvolská homole
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Vojtěcha
 mlýn U Veselých
 lom Alkazar
 kostel sv. Markéty
 Zvole (Pod Věží)
 kaple
 Škrábek
 Viereckschanze
 Lužce
 Drtinova rozhledna
 Kalinův mlýn
 Tetín
 Studený vrch
 Vysoký Újezd
 Solvayovy lomy
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Taslarův mlýn
 Teletínské vodopády
 kostel sv. Havla
 Závist-Šance
 Veselý vrch
 Koněpruské jeskyně
 Závist
 Památník padlým
 Suchomasty
 Karlův stánek
 synagoga
 Čelina
 Zbraslav
 pivovar
 Loděnice
 Lochkov
 Chrustenická šachta
 Jablonná
 Komořany
 Ostromeč
 městské opevnění
 Zajíčkův mlýn
 radnice
 Beroun
 Muzeum Českého krasu
 děkanství
 Hrazany
 Městská hora
 Červenka
 Dolní Břežany
 Lhotka
 Buková u Příbramě
 Pičín
 Písnice
 boží muka
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost sv. Václava
Náměstí F.X.Svobody
25210 Mníšek pod Brdy
Tel: 318 592 619
http://www.faramnisek.webz.cz/index2.htm
fara.mnisek@worldonline.cz
Základní informace místa
ID místa: 6916
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 21.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama