Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.
Hlavní obrázek místa
hradiště od Tmáně
© Milan Caha 08/2008
Hradiště Kotýz (někdy označováno jako Tmáň) se nachází na západním výběžku krasového masivu Zlatý kůň, asi 1 km západně od Koněpruských jeskyní, či cca 1,5 km severně od obce Tmáň. Hradištěm prochází naučná stezka Koukolova hora – Kotýz (zároveň žlutá turistická značka). Lokalita je součástí Národní přírodní památky o rozloze 28,85 ha, vyhlášené roku 1986. Kromě hradiště samotného je na Kotýzu dvojice skalních mostů: Axamitova brána a Jelínkův most a také několik menších archeologicky významných jeskyní, například Kozí díry, Ve vratech nebo Děravá.
M.C., 8.8. 2008
popis

Dochované opevnění je velmi skromné. Jedná se val dlouhý 240 metrů, široký 5 metrů a vysoký cca 1,5 metru, přetínající planinu na nejzranitelnější – východní – straně. V místě předpokládaného vstupu je tento val zdvojen ve vzdálenosti asi 50 metrů vnitřním (snad mladším) valem o výšce až 2,3 metru, který se po cca 110 metrech napojuje v ostrém úhlu na val vnější. Vnější val je značně zarostlý, nejzřetelnější je v severní části. Vnitřní val je rozpoznatelnější. Na severním okraji jsou zřetelné nepatrné pozůstatky kamenného – patrně i v době vzniku nízkého – obvodového valu. Na zbylých dvou stranách díky konfiguraci terénu opevnění chybí.

Milan Caha (zdroj: M. Lutovský a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003), 8.8. 2008

historie

Kotýz byl osídlen již od pravěku. Ve zdejších jeskyních byly nalezeny doklady o osídlení z doby pozdního paeolitu, kultury řivnáčské a štítarské. V Děravé jeskyni byly nalezeny břidlicové destičky s rytinami zvířat. Na ploše hradiště se našly stopy po osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, není doposud bezpečně zjištěno. Jméno místa bývá odvozováno od jména keltské bohyně Kotys. Hradiště bylo popsáno již v předminulém století, zejména díky pracem Václava Krolmuse (který považoval prostor hradiště za pohanské obětiště), Břetislava Jelínka (který hradiště důkladně zmapoval). Na výzkumu lokality se dále ve 40. letech minulého století podílel Jan Axamit. Poslední významné výzkumy zde prováděl K. Sklenář.

Milan Caha (zdroj: M. Lutovský a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003), 8.8. 2008

Půdorys místa

náčrtek Břetislava Jelínka z roku 1881
Encyklopedie hradišť v Čechách
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Beroun  (BE),

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 Koněpruské jeskyně
 Tmaň
 sladovna
 kaple sv. Blažeje
 Popovice
 Suchomasty
 kostel sv. Mikuláše
 Králův Dvůr
 Bacín
 Tetín
 Městská hora
 kostel sv. Ludmily
 městské opevnění
 muzeum Výtopna Zdice
 Beroun
 děkanství
 Zajíčkův mlýn
 radnice
 Tetín
 Neumětely
 Děd
 Libomyšl
 synagoga
 Všeradice
 kaple
 Korno
 lom Alkazar
 Šemíkův pomník
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Tomáše
 Neumětely
 Liteň
 Osov
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Lochovice
 Bubovické vodopády
 Viereckschanze
 Stradonice
 Otmíče
 kaple sv. Anny
 Solvayovy lomy
 židovský hřbitov
 Budňanská skála
 Nižbor
 Záhorsko
 Lhotka
 kostel sv. Palmácia
 mariánský sloup
 rozhledna Máminka
 Svinaře
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 lom Malá Amerika
 Karlštejn
 kaple sv. Vojtěcha
 Loděnice
 Tihava
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Točník
 kostel sv. Rocha
 Hradec
 židovský hřbitov
 lom Velká Amerika
 synagoga
 Plešivec
 Ostrý
 kostel sv. Prokopa
 pivovar
 Dřevíč
 Studený vrch
 kaple sv. Floriána
 Žebrák
 Chrustenická šachta
 kostel sv. Stanislava
 Lužce
 Hořovice
 Na Pišťáku
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 větrný mlýn
 boží muka
 synagoga
 sloup odsouzenců
 Jenčov
 Památník padlým
 Vysoký Újezd
 Leontýn
 Jince
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Karlík
 Obora
 Zálužský hrad
 židovský hřbitov
 Masarykův most
 kostel sv. Martina
 Hamousův statek
 Hořelice
 synagoga
 radnice
 parní motorový mlýn
 Králova stolice
 Dobříš
 Vargač
 zámecké zahrady
 kostel sv. Petra
 Komárov
 Křivoklát
 kostel sv. Jiří
Základní informace místa
ID místa: 6568
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.8.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama