© Petr Laššák 8/2005
Borové lesy severně od Plzně poskytovaly dostatek surovin pro výrobu produktů suché destilace pryskyřičného dřeva a pryskyřice. Výsledkem byly dehet, terpentýn, kalafuna, bednářská a ševcovská smola, a jako v podstatě odpadní produkt vznikalo dřevěné uhlí. Bezprostředním podnětem pro stavbu pece (a dalších, dnes nedochovaných) byla housenková kalamita roku 1812. V letech 1820–54 je v okolí doloženo osm podobných objektů. Postupně zanikaly po polovině 19. století vlivem rozvoje moderního chemického průmyslu. O dodnes dochovanou pec se od roku 1914 starali plzeňští turisté. Roku 1984 a 1995 proběhly archeologické průzkumy lokality, po druhém z nich byla stavba zabezpečena tak, aby se oddálil její, vzhledem k chemickému působení na pískovcové stěny, v podstatě neodvratný zánik.
|
Přihlášení |
