Zámek vznikl přestavbou tvrze, doložené r. 1540. Na přelomu 16. a 17. stol. ji vlastnili pánové z Losu, kterým byla r. 1622 zkonfiskována. V 18. stol. byla přestavěna na barokní zámek, upraven v 19. stol. Na konci 20. stol. byl nevyužitý a chátral.
Hlavní obrázek místa
severozápadní nároží zámku
© Milan Caha 08/2008
Barokní zámek stojí na okraji rozsáhlého, leč chátrajícího hospodářského dvora. Objekt má téměř čtvercový půdorys, nad dvorním průčelím je barokní věžička. Nejstarší část, pozůstatek zdiva tvrze, je začleněna ve dvorním traktu severního křídla. V přízemí se dochovaly zaklenuté prostory hlavní síně paláce a pozdně gotický sedlový portálek. Vstupní síň byla zaklenuta v renesanci, většina ostatních prostor je barokních.
Milan Caha (zdroj: kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III.díl (S-Ž), nakladatelství Argo, Praha 2000), 27.9. 2010
historie

Barokní zámek v Tmani vznikl postupnou přestavbou středověké tvrze, která je poprvé písemně doložena k roku 1540. Tmaň sama je uváděna již roku 1170 jako sídlo bratří Havla a Budislava. V roce 1315 se podle dobového zápisu obec skládá z části východní, patřící církvi, a části západní, kde stál dvorec s tvrzí. Tu v roce 1380 vlastnil vladyka Albert. Není však jisté, zda se jednalo tvrz, ze které později vznikl zámek, či zda to bylo jiné sídlo, které později zaniklo. Další z místních pánů, Bohuslav z Tmaně, který se v písemných pramenech objevuje v polovině 15. století, je uváděn „seděním v Dobře“. Na přelomu 16. a 17. století tmaňskou tvrz vlastnila Anna Trmalová z Losu a její syn Zdeněk z Losu. Ač Zdeněk z Losu zemřel v roce 1619, tvrz byla – pro rebelství – zkonfiskována v roce 1622 jeho synovi Vladimírovi. V 18. století byla tvrz přestavěna na barokní zámek. K drobným…  číst dále

Milan Caha (zdroj: kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III.díl (S-Ž), nakladatelství Argo, Praha 2000 a www stránky obce), 27.9. 2010

Půdorys místa

půdorys přízemí
© kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl [S-Ž], ARGO, Praha 2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Tmaň

Místa v okolí

 sladovna
 kostel sv. Jiří
 Kotýz
 Suchomasty
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Blažeje
 Koněpruské jeskyně
 Popovice
 Libomyšl
 muzeum Výtopna Zdice
 Neumětely
 Králův Dvůr
 Bacín
 kaple
 Šemíkův pomník
 Neumětely
 synagoga
 Všeradice
 Tetín
 Městská hora
 kostel sv. Ludmily
 Děd
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 děkanství
 městské opevnění
 Lochovice
 Beroun
 Osov
 Zajíčkův mlýn
 radnice
 Tetín
 Korno
 Otmíče
 kostel sv. Tomáše
 Viereckschanze
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 synagoga
 Liteň
 židovský hřbitov
 lom Alkazar
 mariánský sloup
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Záhorsko
 Tihava
 rozhledna Máminka
 Stradonice
 židovský hřbitov
 Bubovické vodopády
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Rocha
 Svinaře
 Plešivec
 Ostrý
 Točník
 Nižbor
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 pivovar
 Hradec
 Solvayovy lomy
 Studený vrch
 Žebrák
 Lhotka
 lom Malá Amerika
 Hořovice
 Karlštejn
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 kaple sv. Vojtěcha
 synagoga
 sloup odsouzenců
 větrný mlýn
 Loděnice
 Památník padlým
 Jince
 Dřevíč
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 lom Velká Amerika
 synagoga
 Na Pišťáku
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Stanislava
 Chrustenická šachta
 Lužce
 Leontýn
 Zálužský hrad
 boží muka
 Obora
 Jenčov
 kaple
 Vysoký Újezd
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 synagoga
 radnice
 Komárov
 Dobříš
 zámecké zahrady
 Masarykův most
 Vargač
 Králova stolice
 Valdek
 Čertův most
 kostel sv. Petra
 Hořelice
 Propadený zámek
 Křivoklát
 Velká Buková
 kostel sv. Jiří
Základní informace místa
ID místa: 8796
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 27.9.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama