kostel sv. Kříže

V srpnu 1680 zasáhl Liberec mor, na který zemřelo 300 osob. Tolik mrtvých nebylo možno pohřbít na jediném zdejším hřbitově u kostela sv. Antonína. Zásluhou starosty Hanse Hoffmanna byl za Novým Městem, v místě polí Johanna Christophora Zimmermanna, zbudován morový hřbitov. Když starý městský hřbitov svojí kapacitou nestačil rostoucímu městu, byl morový hřbitov na příkaz hraběte Františka Gallase rozšířen, obehnán zdí a v jeho horní části byl postaven malý kostel ve tvaru kříže. Výstavba započala 7. května 1695. Autorem projektu byl v Praze žijící Vlach Marcus Antoniu Canevalle. Hlavní oltář byl zhotoven ve Vídni a kostelu jej věnoval hrabě František Gallas. Byla na něm soška Matky Boží sedící pod křížem a držící mrtvé tělo Kristovo z r. 1506, původně z jednoho z katolických kostelů v Londýně. Soška byla při náboženských bouřích hozena do Temže. Byla zachráněna londýnským obchodníkem, který ji r. 1658 prodal mladému hraběti Františku Gallasovi. Ten ji umístil v zámecké kapli ve Frýdlantě. Odtud byla přenesena do Hejnic, až byla v roce 1698 umístěna na oltáři nového libereckého kostela. Za libereckého děkana Antona Ignaze Kopsche byl kostel přeměněn na poutní, poutě se tu konaly od roku 1744 do roku 1781. 14. května 1753 započala přestavba kostela, který se měl podobat poutnímu kostelu jemnickému. Přestavbu vedl stavitel Johann Josef Kunze. Z původního kostelíka zůstaly zachovány presbytář a sakristie. Roku 1756 byla stavba chrámu dokončena. Roku 1759 zřídil děkan Kopsch v místnosti nad sakristií první veřejnou knihovnu v Liberci, nadanou 1163 svazky. Mezi knihami byl i misál míšenského biskupa z r. 1494 a breviář z r. 1492. Na jaře 1761 byl interiér kostela vyzdoben freskami pražského malíře Jana Václava Spitzera. V zahradě kostela – na bývalém hřbitově – je několik významných barokních památek. V roce 1760 zde byla postavena křížová cesta. Pozdně barokní…  číst dále