
První legální evangelická bohoslužba od třicetileté války proběhla ve Velimi 29. 5. 1783. Zdejší věřící žádali o přenechání minimálně využívaného katolického kostela, což nebylo císařem povoleno. Místo toho proběhla v období 30. 6.–24. 10. 1784 stavba tolerančního kostela v západní části vsi spolu s farou a školou. Rozvoj helvetské obce ve Velimi pokračoval a tak bylo nutno původní malý kostel roku 1854 rozšířit. Výsledkem je pozdně klasicistní trojlodí s bočními tribunami, uzavřené na západě okrouhlým presbytářem s hrotitými okny. Hlavnímu východnímu průčelí dominuje osová hranolová věž s bicími hodinami. Z vnitřního zařízení jsou nejzajímavější barokní vyřezávané lavice (kolem roku 1680), přenesené z malostranského dominikánského kláštera. Severně od kostela stojí fara z roku 1871 s dominantními gotizujícími okny v ose hlavního průčelí. Za oběma budovami se rozkládá hřbitov, na kterém se zachovala řada umělecky… číst dále