
Pozoruhodné je, že dosud nikdo nezmínil dva další relikty tohoto hradu. Jedním je nedokončený třetí příkop, vylámaný ve skále cca 30 - 40m východně od zbytku brány. Práce byly zastaveny po vylámání příkopu přes severní část šíje. Zde je vidět, že hradní příkop se nehloubil, lámali ho v plném profilu z jedné strany šíje na druhou. V tomto případě práci nedokončili, něco jim do toho přišlo, a to něco byla asi zemská hotovost. Druhým reliktem jsou terénní úpravy pro cestu z hradu do Chocerad. Cesta vedla z dnešního druhého příkopu po svahu nad Sázavou. Vede k od hradu východu a zvolna sestupuje k řece. Zprvu jsou zbytky cesty sotva znatelné, po 100 metrech jsou zjevnější a po cca 200m narazíme na kus cesty vedený zářezem vylámaným ve skále. Jde o obdobnou techniku, kterou je možno vidět v příkopu Nového hradu u Kunratic. Před napojením na dnešní turistickou trasu u Sázavy jsou již relikty sotva znatelné, takže ve směru… číst dále
Čajchanův Hrádek, původně zvaný Hrádek Čajchanov, stával severozápadně od nynějšího zámku Komorního Hrádku na ostrohu spadajícím na třech stranách příkře do údolí Sázavy. Založen byl asi koncem 13. století, snad některým z předků pánů z Dubé. Své jméno dostal po Čajchanovi, jenž se v r. 1356 připomíná jako patron kostela v Choceradech. Kolem r. 1400 patřil Hrádek Janu Zoulovi z Ostředka, který se aktivně zúčastnil se svou družinou drobné domácí války v Čechách v době zajetí krále Václava IV. panskou jednotou; přepadal na silnicích kupce i šlechtice. Později se zmocnil i sousedního hradu Dubé. V r. 1404 dobyla zemská hotovost Hrádek, Zoulovu družinu zajala a Janův otec Mikeš byl odsouzen k smrti oběšením. Hrádek byl tehdy zcela rozbořen; místo, kde stával, i s příslušným zbožím daroval král Václav IV. podkomořímu Mikuláši Augustinovi z Prahy. Později si nedaleko bývalého Čajchanova Hrádku postavil… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.