
Pozoruhodné je, že dosud nikdo nezmínil dva další relikty tohoto hradu. Jedním je nedokončený třetí příkop, vylámaný ve skále cca 30 - 40m východně od zbytku brány. Práce byly zastaveny po vylámání příkopu přes severní část šíje. Zde je vidět, že hradní příkop se nehloubil, lámali ho v plném profilu z jedné strany šíje na druhou. V tomto případě práci nedokončili, něco jim do toho přišlo, a to něco byla asi zemská hotovost. Druhým reliktem jsou terénní úpravy pro cestu z hradu do Chocerad. Cesta vedla z dnešního druhého příkopu po svahu nad Sázavou. Vede k od hradu východu a zvolna sestupuje k řece. Zprvu jsou zbytky cesty sotva znatelné, po 100 metrech jsou zjevnější a po cca 200m narazíme na kus cesty vedený zářezem vylámaným ve skále. Jde o obdobnou techniku, kterou je možno vidět v příkopu Nového hradu u Kunratic. Před napojením na dnešní turistickou trasu u Sázavy jsou již relikty sotva znatelné, takže ve směru… číst dále
Čajchanův Hrádek, původně zvaný Hrádek Čajchanov, stával severozápadně od nynějšího zámku Komorního Hrádku na ostrohu spadajícím na třech stranách příkře do údolí Sázavy. Založen byl asi koncem 13. století, snad některým z předků pánů z Dubé. Své jméno dostal po Čajchanovi, jenž se v r. 1356 připomíná jako patron kostela v Choceradech. Kolem r. 1400 patřil Hrádek Janu Zoulovi z Ostředka, který se aktivně zúčastnil se svou družinou drobné domácí války v Čechách v době zajetí krále Václava IV. panskou jednotou; přepadal na silnicích kupce i šlechtice. Později se zmocnil i sousedního hradu Dubé. V r. 1404 dobyla zemská hotovost Hrádek, Zoulovu družinu zajala a Janův otec Mikeš byl odsouzen k smrti oběšením. Hrádek byl tehdy zcela rozbořen; místo, kde stával, i s příslušným zbožím daroval král Václav IV. podkomořímu Mikuláši Augustinovi z Prahy. Později si nedaleko bývalého Čajchanova Hrádku postavil… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.