zámek Smečno

Smečno

První písemná zmínka o tvrzi, která stávala na místě dnešního zámku pochází z roku 1252, kdy je zde připomínán na zdejší tvrzi vladyka Boleslav ze Smečna. Jeho rod tvrz Smečno prodává roku 1322 Vítkovi ze Smečna. Později se tento rod nazývá Kameničtí ze Smečna. Roku 1418 kupuje Smečno s tvrzí Markvart z Martinic. S rodem Martiniců je pak osud Smečna spojen po dalších pět století. Martinicové pocházeli z voticka, ale od koupi Smečna je jejich osud spojen s tímto místem. Společenský a mocenský vzestup rodu začíná u Bořity z Martinic, dvorního maršálka Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Roku 1460 přestavěl Bořita původní tvrz na pozdně gotickou, s nádvořím a věžemi. zámek Smečno - soukromý archiv Jak panství Martiniců rostlo, rostl i význam Smečna, které bylo roku 1510 povýšeno na městečko a roku 1515 na město. Vzestup Martiniců dovršil Hynek Bořita, který se roku 1522 stává nejvyšším zemským sudím. V roce 1536 se Martinicové rozdělili na dvě větve rodu a to smečenskou a okořskou. Rozdělení rodu proběhlo i v rovině náboženské. Zatímco smečenští Martinicové zůstávají katolíky, okořští přestupují k protestantům. Okořská větev však neměla dlouhého trvání a ještě v 16. století vymírá. Koncem 16. století, kdy zde seděl Jiří Bořita z Martinic již stará budova tvrze nevyhovuje nárokům a významu Martiniců a tak se Jiří rozhodl k radikálnímu kroku. zámek Smečno - soukromý archiv Nechává až na věže starou tvrz strhnout a na jejím místě nechal vystavět renesanční zámek. Z této doby se zachoval popis zámku – byla to jednopatrová budova, chráněná širokým zděným příkopem, který byl na severní straně překlenutý kvádrovým mostem. Po Jiřím zde sedí jeho synovec Jaroslav, který již provedl jen menší úpravy interiéru. Jaroslav Bořita se do českých dějin zapsal především jako nechtěný aktér defenestrace, kdy byl pražskými stavy vyhozen…  číst dále