kostel Nejsvětější Trojice
© František Kinař, 01/2013
Kostel Nejsvětější Trojice byl původně gotický ze třetí čtvrtiny 14. století. Z této stavební fáze se dochoval presbytář, který byl při stavbě renesanční novostavby využit jako sakristie. Renesanční (či renesančně-gotická) stavba byla postavena za Jiřího Bořity z Martinic a jeho manželky Elišky Bruntálské z Vrbna a byla dokončena roku 1587. Kostel byl několikrát opravovám, v podstatě si však uchoval svoji renesanční podobu. Hodnotné je i jeho vybavení. Hlavní oltář je dílem barokního sochaře Ignáce Platzera, obraz Nejsvětější Trojice je z dílny pražského malíře Antonín Towara. Nejcennějším prvkem vybavení jsou varhany, postavené v roce vysvěcení kostela – tedy v roce 1587. Jedná se o nejstarší dochované varhany v českých zemích, datované dvojicí erbů, patřících stavitelům kostela. V 18. a 19.století byl nástroj několikrát upravován. V roce 1990 provedl jeho rekonstrukci varhanář Dušan Doubek. Rekonstrukce ukázala, že většina píšťal je dosud původních – renesančních. V kostele i na jeho zdech je řada renesančních a mladších náhrobníků.
