
Hradiska byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna významná lokalita je součástí muzea v přírodě - archeologického skanzenu Havránok, ležícího na severu Slovenska v okrese Liptovský Mikuláš, asi 2 km jižně od obce Bobrovník nad východním břehem vodní nádrže Liptovská Mara na úpatí vrchu Úložisko (741,7 m n. m.). Celý areál je přístupný veřejnosti za poplatek 2 eura. V první části prohlídky si prohlédnete menší expozici s výkladem. Během následující volné procházky si můžete prohlédnout srubový dvorec, obětiště, opevnění s kamennými hradbami, dřevěnými palisádami a vstupní branou i mladší náznakově zrekonstruovaný hrádek.
Přístup k areálu je možný po červeně značené turistické značce od obce Bobrovník přes Tvarožnou nebo z obce Vlachy přes Vlašky. Autem se ke skanzenu dostanete pouze po silnici z obce Bobrovník. Zaparkovat můžete sice hned na rozcestí s pěšinou, ale není zde příliš místa, proto je lepší jet kousek dál a zaparkovat u věže kostela Panny Marie na břehu nádrže nebo na okraji silnice vedoucí k hrázi. V archeoskanzenu se během sezóny koná množství akcí.
V posledních staletích před naším letopočtem, v mladší době železné (označované též jako laténská), již lidé stavěli často velká, opevněná sídliště zvaná hradiska (též hradiště). Hradisko Havránok vybudovali někdy v letech 300-100 před n. l. nositelé púchovské kultury, s nimiž je často přímo ztotožňován keltský kmen Kotinů. Púchovská kultura se vyvinula v posledních staletích před naším letopočtem na základě starších, halštatských kultur středního Slovenska, byla silně ovlivněna především Kelty a je možné uvažovat i o tom, že etnicky ji lze alespoň částečně spojovat s keltským kmenem Kotinů. Hradisko Havránok představuje typický příklad keltského oppida. Unikátní opevněná svatyně se stopami keltských náboženských rituálů byla v době své existence, v 1. století před naším letopočtem, zřejmě duchovním centrem přesahujícím hranice regionu. Ve vrcholném středověku, na počátku 12. století, byl na několik staletí znovu osídlen prostor nejvýše položené části (akropole) hradiska. V souvislosti se stavbou vodního díla Liptovská Mara od poloviny 60. let 20. století probíhal v oblasti výzkum prováděný Archeologickým ústavem Slovenské akademie věd v Nitře pod vedením dr. Karola Piety. Během výzkumu bylo prozkoumáno hradiště se svatyní s obětní šachtou a oltářem púchovské kultury (připisované kmeni Kotinů) doby laténské z 1. století před naším letopočtem. Byly zde objeveny zbytky spálených obětin a ve studni kosti sedmi lidí, zřejmě obětovaných při náboženských rituálech. Dnes je celá lokalita se zrekonstruovanou částí původního opevnění s kamennými hradbami, dřevěnými palisádami, vstupní branou, srubovým dvorcem, obětištěm a expozicí nalezených předmětů (nářadí, nástroje, šperky, mince aj.) součástí archeologického skanzenu – muzea v přírodě. Kulturní památka Havránok je jedním z nejznámějších a nejdůležitějších nalezišť púchovské kultury na Slovensku..