zvonice

Zvony, zavěšené na vzpěradlové konstrukci jsou - jako u jediné české zvonice - zvenku viditelné. Největším zvonem je Václav (1595) o rozměrech 79 x 59 cm, který vyrobil zvonařský mistr Brikcí mladší z Cimperka, zvon má kolem koruny 16 malých vypouklých obrázků s výjevy z Bible (příběh marnotratného syna). Pod reliéfy je akantový vlys, na severní straně je v renesančním rámu gotikou psaný nápis o tom kdo zvon dal vyrobit a kdy (Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku na Blahoticích) a také kdo zvon vyrobil. Na druhé straně pláště jsou dva mistrně modelované znaky a dva reliéfy evangelistů. Druhý zvon, Jindřich (1510) má rozměry 65 x 40 cm a vyrobil jej mistr Bartoloměj Berounský na Novém Městě. Zvon má kolem koruny nápis v gotických minuskulích a na severní straně má plaketu sv. Petra. Zvon není jinak zdobený. Nejmenší zvon, Marie, pochází z 15. století (nedatováno). Zvon, jehož autor není znám, má rozměry 48 x 40 cm. Zvon má kolem koruny nápis v gotických minuskulích, jinak je bez ozdob. V kamenné podezdívce jsou dva náhrobníky někdejších majitelů vsi, a to náhrobník Václava Pětipeského z Chýš († 1602) a manželky Odolana Pětipeského Mandaleny z Adlaru († 1604). Náhrobníky sem byly přemístěny ze zbořeného kostela v Neprobylicích..

Zvonice je dřevěná, s kamennou šestibokou podezdívkou z pískovcových kvádrů. Do podezdívky byla zabudována dvojice renesančních náhrobníků Pětipeských z Chýš a Egerberka, někdejších majitelů vsi, které pocházejí ze strženého neprobylického kostela. Všechny tři zvony jsou původní, nejmenší je z 15. století, další dva jsou z let 1510 a 1595. Zvony unikly jako zázrakem roztavení za světových válek - za 1. světové války byl prostřední zvon zrekvírován, ale válku přečkal bez úhony a na žádost starosty byl po válce vrácen zpět. Za 2. světové války byl zrekvírován největší z tří zvonů, protože ale v Německu byla továrna, ve které měl být zvon roztaven, zničena za náletu, zvon byl uložen ve skladu v Praze a zde šťastně přečkal zbytek války. Poté byl vrácen zpět na své místo. Vedle zvonice je křížek z roku 1888. Za zmínku stojí i stromy u zvonice - dvě lípy byly zasazeny dne 12.3.1938, kdy Hitler obsadil Rakousko. Tzv. Lípy svobody se jmenují Masarykova a Benešova lípa. V den obsazení Československa německými vojsky a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava 15. 3. 1939 byla na znamení žalu u lip vysazena smuteční vrba. Zvonice patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR..