
Šestiboká stupňovitá vzpěradlová zvonice s otevřeným zvonovým patrem je dřevěná, s vysokou kamennou podezdívkou. Zvonice je mnohem menších rozměrů, než je u tohoto typu zvonic obvyklé. Zvony, zavěšené na vzpěradlové konstrukci jsou - jako u jediné české zvonice - zvenku viditelné. Největším zvonem je Václav (1595) o rozměrech 79 x 59 cm, který vyrobil zvonařský mistr Brikcí mladší z Cimperka, zvon má kolem koruny 16 malých vypouklých obrázků s výjevy z Bible (příběh marnotratného syna). Pod reliéfy je akantový vlys, na severní straně je v renesančním rámu gotikou psaný nápis o tom kdo zvon dal vyrobit a kdy (Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku na Blahoticích) a také kdo zvon vyrobil. Na druhé straně pláště jsou dva mistrně modelované znaky a dva reliéfy evangelistů. Druhý zvon, Jindřich (1510) má rozměry 65 x 40 cm a vyrobil jej mistr Bartoloměj Berounský na Novém Městě. Zvon má kolem koruny nápis… číst dále
Třízvonová dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou v Neprobylicích je replikou původní zvonice z druhé poloviny 15. století. Kvůli zchátralosti byla stará zvonice, která původně stála vedle kostela, roku 1896 stržena a vzápětí nahrazena přesnou replikou. Zvonice je dřevěná, s kamennou šestibokou podezdívkou z pískovcových kvádrů. Do podezdívky byla zabudována dvojice renesančních náhrobníků Pětipeských z Chýš a Egerberka, někdejších majitelů vsi, které pocházejí ze strženého neprobylického kostela. Všechny tři zvony jsou původní, nejmenší je z 15. století, další dva jsou z let 1510 a 1595. Zvony unikly jako zázrakem roztavení za světových válek - za 1. světové války byl prostřední zvon zrekvírován, ale válku přečkal bez úhony a na žádost starosty byl po válce vrácen zpět. Za 2. světové války byl zrekvírován největší z tří zvonů, protože ale v Německu byla továrna, ve které měl být zvon roztaven, zničena za náletu,… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.