Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.
Hlavní obrázek místa
Na místě, kde byl nalezen poklad (zlaté duhovky) stojí dnes kříž. Tímto nálezem začala "zlatá horečka", kdy bylo hradiště překopáno skrz na skrz.
© Petr Turyna 07/2005
Jedno z nejznámějších keltských oppid leží na oválném kopci na vsí. Tam se nejlépe dostanete vlakem do zastávky Nižbor, vrátíte se kousek po proudu, pak přes most kolem zámku Nižbor a po proudu do Stradonic, odkud vede značená naučná stezka. Plocha tohoto keltského velkoměsta je vskutku impozantní – nepočítejte s tím, že si ho celé projdete za pár minut, ohrazeno bylo celkem přes 90 hektarů. Dodnes jsou patrné některé pásy opevnění a vstupní brána na jihovýchodě. Zde byla fortifikace doposud prokázána v pásu asi 70 m, tvořily ji hlavně kameny nasucho naskládané mezi dřevěné kůly zapuštěné v zemi. Z vnitřní strany na tuto hradbu navazoval hliněnokamenitý val. Většina opevněné plochy byla zastavěna, něketré budovy stály i mimo fortifikaci. Obytné stavby vznikaly spíše ve svahu, kde nešlo založit větší dvorec. Sklon terénu byl vyrovnán terasovitou úpravou. Dřevěná konstrukce domů stála na na sucho kladené podezdívce. Byly nalezeny i mnohé studny či nádrže na vodu. Toto hradiště nebylo jen tak nějaké sídlo – bylo centrem dálkového obchodu (nalezená mince ze severní Afriky), zpracovávaly se zde různé suroviny (např. jantar), sídlili zde lékaři, řemeslníci (kováři, šperkaři atd.), pravděpodobně se zde odlévaly a razily mince....
Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004
historie

První obydlí zde keltové začali stavět někdy po polovině 2. stol. před Kristem. První stavby opevnění jsou z doby kolem r. 120 př.n.l. Oppidum zaniká již kolem r. 40 až 25 př.n.l. Až 2. 8. 1877 zde syn hrobníka Libor Lebr nalezl ve zbytcích koženého vaku velké množství zlatých mincí, tzv. duhovek. Při následné "zlatokopecké" horečce, bylo překopáváním zničeno téměř vše, co se dochovalo. Ale i ta trocha, co se podařilo nalézt (exponáty můžete vidět v muzeích po celé Evropě) potvrzuje obrovský význam tohoto místa v době těsně před naším letopočtem.

Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004

Další texty historie
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Stradonice

Místa v okolí

 Nižbor
 Dřevíč
 Děd
 kostel sv. Tomáše
 Jenčov
 Městská hora
 Králův Dvůr
 děkanství
 Beroun
 radnice
 Zajíčkův mlýn
 městské opevnění
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 rozhledna Máminka
 kostel sv. Mikuláše
 Popovice
 Lhotka
 Masarykův most
 Leontýn
 Hamousův statek
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Blažeje
 Vysoký vrch
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Kotýz
 skanzen Cyrus
 Koněpruské jeskyně
 kostel sv. Jiří
 lom Alkazar
 muzeum Výtopna Zdice
 sladovna
 Tmaň
 kostel sv. Petra
 Solvayovy lomy
 jeskyně Nad Kačákem
 Jivno
 Loděnice
 Křivoklát
 Suchý mlýn
 Bubovické vodopády
 Suchomasty
 Chrustenická šachta
 kaple sv. Vojtěcha
 kostel sv. Mikuláše
 mariánský sloup
 socha Ježíše Krista
 Korno
 Zkamenělec
 Propadený zámek
 Kyšice
 rozhledna Veselov
 Bacín
 kostel sv. Lukáše
 Velká Buková
 kaple sv. Floriána
 Záhorsko
 lom Malá Amerika
 Unhošť
 měšťanský dům
 Libomyšl
 socha sv. Václava
 Velká Dobrá
 měšťanský dům
 Lužce
 kaple sv. Barbory
 Braškov
 Malá Dobrá
 Točník
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Liteň
 parní motorový mlýn
 Červený Újezd
 Neumětely
 Vysoký Újezd
 Karlštejn
 pivovar
 židovský hřbitov
 palmový skleník
 lom Velká Amerika
 Lány
 Žebrák
 Otmíče
 větrný mlýn
 židovský hřbitov
 Kožová hora
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Turyňský rybník
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Všeradice
 židovský hřbitov
 Hořelice
 synagoga
 kaple
 Velké Přítočno
 Pavlov
 Svinaře
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 1921
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama