Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.
Hlavní obrázek místa
Na místě, kde byl nalezen poklad (zlaté duhovky) stojí dnes kříž. Tímto nálezem začala "zlatá horečka", kdy bylo hradiště překopáno skrz na skrz.
© Petr Turyna 07/2005
Jedno z nejznámějších keltských oppid leží na oválném kopci na vsí. Tam se nejlépe dostanete vlakem do zastávky Nižbor, vrátíte se kousek po proudu, pak přes most kolem zámku Nižbor a po proudu do Stradonic, odkud vede značená naučná stezka. Plocha tohoto keltského velkoměsta je vskutku impozantní – nepočítejte s tím, že si ho celé projdete za pár minut, ohrazeno bylo celkem přes 90 hektarů. Dodnes jsou patrné některé pásy opevnění a vstupní brána na jihovýchodě. Zde byla fortifikace doposud prokázána v pásu asi 70 m, tvořily ji hlavně kameny nasucho naskládané mezi dřevěné kůly zapuštěné v zemi. Z vnitřní strany na tuto hradbu navazoval hliněnokamenitý val. Většina opevněné plochy byla zastavěna, něketré budovy stály i mimo fortifikaci. Obytné stavby vznikaly spíše ve svahu, kde nešlo založit větší dvorec. Sklon terénu byl vyrovnán terasovitou úpravou. Dřevěná konstrukce domů stála na na sucho kladené podezdívce. Byly nalezeny i mnohé studny či nádrže na vodu. Toto hradiště nebylo jen tak nějaké sídlo – bylo centrem dálkového obchodu (nalezená mince ze severní Afriky), zpracovávaly se zde různé suroviny (např. jantar), sídlili zde lékaři, řemeslníci (kováři, šperkaři atd.), pravděpodobně se zde odlévaly a razily mince....
Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004
historie

První obydlí zde keltové začali stavět někdy po polovině 2. stol. před Kristem. První stavby opevnění jsou z doby kolem r. 120 př.n.l. Oppidum zaniká již kolem r. 40 až 25 př.n.l. Až 2. 8. 1877 zde syn hrobníka Libor Lebr nalezl ve zbytcích koženého vaku velké množství zlatých mincí, tzv. duhovek. Při následné "zlatokopecké" horečce, bylo překopáváním zničeno téměř vše, co se dochovalo. Ale i ta trocha, co se podařilo nalézt (exponáty můžete vidět v muzeích po celé Evropě) potvrzuje obrovský význam tohoto místa v době těsně před naším letopočtem.

Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004

Další texty historie

Komentáře

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Stradonice

Místa v okolí

 Nižbor
 Dřevíč
 Vůznice
 Děd
 kostel sv. Tomáše
 Jenčov
 Městská hora
 Králův Dvůr
 děkanství
 Beroun
 radnice
 Zajíčkův mlýn
 městské opevnění
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 rozhledna Máminka
 kostel sv. Mikuláše
 Popovice
 Lhotka
 Masarykův most
 Leontýn
 Hamousův statek
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Blažeje
 Vysoký vrch
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Kotýz
 skanzen Cyrus
 Koněpruské jeskyně
 kostel sv. Jiří
 lom Alkazar
 muzeum Výtopna Zdice
 sladovna
 Tmaň
 kostel sv. Petra
 Solvayovy lomy
 jeskyně Nad Kačákem
 Jivno
 Loděnice
 Křivoklát
 Suchý mlýn
 Bubovické vodopády
 Suchomasty
 Chrustenická šachta
 kaple sv. Vojtěcha
 kostel sv. Mikuláše
 mariánský sloup
 socha Ježíše Krista
 Korno
 Zkamenělec
 Propadený zámek
 Kyšice
 rozhledna Veselov
 Bacín
 kostel sv. Lukáše
 Velká Buková
 kaple sv. Floriána
 Záhorsko
 lom Malá Amerika
 Unhošť
 měšťanský dům
 Libomyšl
 socha sv. Václava
 Velká Dobrá
 měšťanský dům
 Lužce
 kaple sv. Barbory
 Braškov
 Malá Dobrá
 rozhledna Zvonička
 Točník
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Liteň
 parní motorový mlýn
 Červený Újezd
 Neumětely
 Vysoký Újezd
 Karlštejn
 pivovar
 židovský hřbitov
 palmový skleník
 lom Velká Amerika
 Lány
 Žebrák
 Otmíče
 větrný mlýn
 židovský hřbitov
 Kožová hora
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Turyňský rybník
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Všeradice
 židovský hřbitov
 Hořelice
 synagoga
 kaple
 Velké Přítočno
 Pavlov
 Svinaře
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 1921
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama