Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.
Hlavní obrázek místa
Na místě, kde byl nalezen poklad (zlaté duhovky) stojí dnes kříž. Tímto nálezem začala "zlatá horečka", kdy bylo hradiště překopáno skrz na skrz.
© Petr Turyna 07/2005
Jedno z nejznámějších keltských oppid leží na oválném kopci na vsí. Tam se nejlépe dostanete vlakem do zastávky Nižbor, vrátíte se kousek po proudu, pak přes most kolem zámku Nižbor a po proudu do Stradonic, odkud vede značená naučná stezka. Plocha tohoto keltského velkoměsta je vskutku impozantní – nepočítejte s tím, že si ho celé projdete za pár minut, ohrazeno bylo celkem přes 90 hektarů. Dodnes jsou patrné některé pásy opevnění a vstupní brána na jihovýchodě. Zde byla fortifikace doposud prokázána v pásu asi 70 m, tvořily ji hlavně kameny nasucho naskládané mezi dřevěné kůly zapuštěné v zemi. Z vnitřní strany na tuto hradbu navazoval hliněnokamenitý val. Většina opevněné plochy byla zastavěna, něketré budovy stály i mimo fortifikaci. Obytné stavby vznikaly spíše ve svahu, kde nešlo založit větší dvorec. Sklon terénu byl vyrovnán terasovitou úpravou. Dřevěná konstrukce domů stála na na sucho kladené podezdívce. Byly nalezeny i mnohé studny či nádrže na vodu. Toto hradiště nebylo jen tak nějaké sídlo – bylo centrem dálkového obchodu (nalezená mince ze severní Afriky), zpracovávaly se zde různé suroviny (např. jantar), sídlili zde lékaři, řemeslníci (kováři, šperkaři atd.), pravděpodobně se zde odlévaly a razily mince....
Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004
historie

První obydlí zde keltové začali stavět někdy po polovině 2. stol. před Kristem. První stavby opevnění jsou z doby kolem r. 120 př.n.l. Oppidum zaniká již kolem r. 40 až 25 př.n.l. Až 2. 8. 1877 zde syn hrobníka Libor Lebr nalezl ve zbytcích koženého vaku velké množství zlatých mincí, tzv. duhovek. Při následné "zlatokopecké" horečce, bylo překopáváním zničeno téměř vše, co se dochovalo. Ale i ta trocha, co se podařilo nalézt (exponáty můžete vidět v muzeích po celé Evropě) potvrzuje obrovský význam tohoto místa v době těsně před naším letopočtem.

Mass, Turyna Petr, 7.1. 2004

Další texty historie
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Stradonice

Místa v okolí

 Nižbor
 Dřevíč
 Děd
 kostel sv. Tomáše
 Jenčov
 Městská hora
 Králův Dvůr
 děkanství
 Beroun
 radnice
 Zajíčkův mlýn
 městské opevnění
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 rozhledna Máminka
 kostel sv. Mikuláše
 Popovice
 Lhotka
 kaple sv. Blažeje
 Masarykův most
 Leontýn
 Hamousův statek
 kostel sv. Martina
 Vysoký vrch
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Kotýz
 skanzen Cyrus
 Koněpruské jeskyně
 kostel sv. Jiří
 lom Alkazar
 muzeum Výtopna Zdice
 sladovna
 Tmaň
 kostel sv. Petra
 Solvayovy lomy
 jeskyně Nad Kačákem
 Jivno
 Loděnice
 Křivoklát
 Suchý mlýn
 Bubovické vodopády
 Suchomasty
 Chrustenická šachta
 kaple sv. Vojtěcha
 kostel sv. Mikuláše
 mariánský sloup
 socha Ježíše Krista
 Korno
 Zkamenělec
 Propadený zámek
 Kyšice
 rozhledna Veselov
 Bacín
 kostel sv. Lukáše
 Velká Buková
 kaple sv. Floriána
 Záhorsko
 lom Malá Amerika
 Unhošť
 měšťanský dům
 Libomyšl
 socha sv. Václava
 Velká Dobrá
 měšťanský dům
 Lužce
 kaple sv. Barbory
 Braškov
 Malá Dobrá
 Točník
 synagoga
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 Liteň
 parní motorový mlýn
 Červený Újezd
 Neumětely
 Vysoký Újezd
 Karlštejn
 pivovar
 židovský hřbitov
 palmový skleník
 lom Velká Amerika
 Lány
 Žebrák
 Otmíče
 větrný mlýn
 židovský hřbitov
 Kožová hora
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Turyňský rybník
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Všeradice
 židovský hřbitov
 Hořelice
 synagoga
 kaple
 Velké Přítočno
 Pavlov
 Svinaře
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 1921
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama