jižní křídlo zámku ze zámeckého parku
© Jaroslav Špiroch 04/2020
Zámek, přestavěný z původní tvrze, je trojkřídlá patrová budova kolem nepravidelného lichoběžníkového nádvoří, které nasvědčuje poněkud složitému stavebnímu vývoji. Okna jsou zdobena ostěním, patro je odděleno pásem. Nad prostým vchodem z nádvoří je malovaný erb barona Karla Leopolda von Claudy a jeho manželky baronky von Wagnerové. V západní části zámku lze tušit věž původní tvrze, na kterou směrem na východ navazuje střední část budovy s arkádou dnes zasklenou. V přízemí jsou valené klenby. Otevřené nádvoří kryje přístavek východního křídla. Na střeše zámku je vížka s hodinami. Okolo zámku je rozsáhlý park, který díky obci baráčníků je v docela dobrém stavu a jsou v něm vzácné dřeviny.
První připomínka na Poříčí je z přelomu 14. a 15. stol. kdy se uvádí Bušek z Poříčí a později jeho bratr Jindra. V průběhu 15. a 16. století se na Poříčí vystřídala řada držitelů. Tvrz je prvně doložena v r. 1562, kdy ji Blažej z Pibru prodal Janu Kolikrejtarovi z Kolikrejtu. Od r. 1596 byl majitelem Štěpán Vamberecký z Rohatce a r. 1617 jej koupil Jan Vrábský Tluksa z Vrábí. Majetek mu byl však po Bílé hoře konfiskován a Poříčí získal dominikánský klášter v Budějovicích. V pol. 17.stol. dominikáni přestavěli původní tvrz na zámek. Po zrušení kláštera v r. 1785 spravoval zámek náboženský fond a v r. 1794 byl prodán Václavu Dannerovi. Další majitelé pocházeli vesměs z řad budějovických měšťanů. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek jako byty. Po roce byl zámek dlouhá léta opuštěný a chátral, nepomohla ani nešťastná privatizace a několikeré úvěrové podvody. V roce 2018 nový… číst dále
|
Přihlášení |
