
Objekt je přístupný, probíhá rekonstrukce. Nachází se na cestě mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem u stejnojmmenné obce.
do ohromných rozměrů a zasahovaly až za Zlatou stezku na Volarsku.Klášter patřil k největším držitelům půdy a bohaté příjmy z desítek dvorů a vesnic dovolovaly mnichům okázalou výstavbu klášterního chrámu a celého konventu. Bohatství způsobilo že se pro klášter začalo používat názvu Zlatá koruna. V roce 1420byl řádový dům dobyt husity a jeho statků se pod zaminkou ochrany zmocnili Rožmberkové. Klášter tak ztratil hospodářskou základnu a jeho význam na dlouhou dobu značně poklesl. Rožmberkové s ním nakládali jako s vlastním majetkem a Petr Vok z Rožmberka jej spolu s českokrumlovským prodal císaři Rudolfu II. Na začátku 17. století klášter znovu ožil stavebním ruchem, ale naděje na zlepšení celkového stavu byla jen přechodná. Po Bílé Hoře se Zlatá Koruna dostala do majetku Eggenbrků a od roku 1719 patřila Schwarzenberkům. Až v průběhu 18. století se postavení kláštera znovu upevnilo a za Bohumíra Bulanského došlo k radikálním stavebním úpravám celého konventu. Roku 1785 zlatokorunský klášter jako neužitečný z rozkazu císaře Josefa II. Roku 1878 získali zrušený klášter znovu Schwarzenberkové a v objektu byla zřízena lesnická škola později vojenské bělidlo. Od roku 1801 se v něm vyráběli bavlněné látky a sukna, pak zde byla zřízena slévárna a továrna na výrobu stojů. Když v roce 1908 výroba zanikla, přikročilo se k menším opravám, které trvaly s přestávkami až do počátku padesátých let. Komunistická éra nepřála církevním památkám a klášter chátral až do konce sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou a v současnosti je ve správě Státního památkového úřadu v Českých Budějovicích pod jehož patronací probíhají aktuální rekonstrukční práce i nové interiérové instalace tak, aby byl důstojným způsobem ctěn odkaz cisterciáckých mnichů i stavitelů řádového domu ve Zlaté Koruně..
do ohromných rozměrů a zasahovaly až za Zlatou stezku na Volarsku.Klášter patřil k největším držitelům půdy a bohaté příjmy z desítek dvorů a vesnic dovolovaly mnichům okázalou výstavbu klášterního chrámu a celého konventu. Bohatství způsobilo že se pro klášter začalo používat názvu Zlatá koruna. V roce 1420byl řádový dům dobyt husity a jeho statků se pod zaminkou ochrany zmocnili Rožmberkové. Klášter tak ztratil hospodářskou základnu a jeho význam na dlouhou dobu značně poklesl. Rožmberkové s ním nakládali jako s vlastním majetkem a Petr Vok z Rožmberka jej spolu s českokrumlovským prodal císaři Rudolfu II. Na začátku 17. století klášter znovu ožil stavebním ruchem, ale naděje na zlepšení celkového stavu byla jen přechodná. Po Bílé Hoře se Zlatá Koruna dostala do majetku Eggenbrků a od roku 1719 patřila Schwarzenberkům. Až v průběhu 18. století se postavení kláštera znovu upevnilo a za Bohumíra Bulanského došlo k radikálním stavebním úpravám celého konventu. Roku 1785 zlatokorunský klášter jako neužitečný z rozkazu císaře Josefa II. Roku 1878 získali zrušený klášter znovu Schwarzenberkové a v objektu byla zřízena lesnická škola později vojenské bělidlo. Od roku 1801 se v něm vyráběli bavlněné látky a sukna, pak zde byla zřízena slévárna a továrna na výrobu stojů. Když v roce 1908 výroba zanikla, přikročilo se k menším opravám, které trvaly s přestávkami až do počátku padesátých let. Komunistická éra nepřála církevním památkám a klášter chátral až do konce sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou a v současnosti je ve správě Státního památkového úřadu v Českých Budějovicích pod jehož patronací probíhají aktuální rekonstrukční práce i nové interiérové instalace tak, aby byl důstojným způsobem ctěn odkaz cisterciáckých mnichů i stavitelů řádového domu ve Zlaté Koruně..
- objednávky:
za objednávku prohlídky na konkrétní den a čas je účtován 10% příplatek z celkové ceny vstupného
- tel.: 380 743 126
- cizojazyčný výklad:
- za cizojazyčný výklad je účtován 100% příplatek
- při zakoupení vstupenky na prohlídku v češtině bývá zdarma k zapůjčení cizojazyčný text (anglický, německý, francouzský)
- prohlídka zahrnuje prostory kláštera i kostela Nanebevzetí Panny Marie a stálou expozici s tematikou klášterního života.
Marie. 2. TRASA - Expozice Písemnictví v jižních Čechách ve velkém konventu. Délka prohlídky 1. TRASA - 60 min., max. počet osob 50, 2. TRASA - 45 min., max. počet osob 50. Fotografování: zdarma
Filmování: zdarma.