
Lázeňská budova v Libníči není zámkem, přesto svým způsobem mezi šlechtická sídla patří, neboť sloužila i k příležitostným pobytům vrchnosti. Proto z toho důvodu bývá označována jako lázeňský zámeček. Držitelem hlubockého panství, na němž Libníč ležela, byl tehdy kníže Jan Adolf ze Schwarzenberga. Jeho syn Ferdinand dal u pramene v r. 1691 postavit malý lázeňský dům G. A. de Maggim. V letech 1714-1715 byla nejprve vybudována volně stojící kaple a pak v letech 1716-1720 nová lázeňská budova podle projektu významného barokního architekta Pavla Ignáce Bayera pro Adama Františka ze Schwarzenberga. Původní lázeňský objekt tvořila dvě křídla, vystavěná na půdorysu písmene L. Aby vyšel vstříc rostoucímu zájmu hostů, dal Josef ze Schwarzenbergu přistavět v letech 1761-1770 východní křídlo a r. 1765 ještě samostatně stojící tzv. "Židovnu" pro ubytování izraelitských návštěvníků. Podle inventáře z r. 1782 se v objektu nalézalo sedm… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.