Na louce hned za hřbitovní zdi kostela Všech svatých se nacházelo tvrziště s příkopy, zavezenými koncem 19. století.
© Marcela Váňová 12/2020
Kamenný Újezd (lidově Kameňák, německy Steinkirchen) je obec ležící v okrese České Budějovice, zhruba 9 km jihozápadně od krajského města. Nejstarší písemná zmínka o vsi je z roku 1263.
Kromě farního kostela Všech svatých zde najdeme z pamětihodností ještě barokní faru pod kostelem, výklenkovou kapli Panny Marie, trojici božích muk, kamenný rozcestník, historický meteorologický sloup a pozůstatky koněspřežné železnice České Budějovice-Linec. Nedaleko obce stojí na ostrohu nad řekou Vltavou zřícenina gotického hradu Maškovec (Kotek, Chotek) z 2. poloviny 14. století.
V okolí pak jsou na několika místech mohylová pohřebiště různého stáří. Jižním okrajem vede železniční trať č. 196 České Budějovice - Horní Dvořiště (Linz Hbf). Kamenný Újezd u Českých Budějovic je nejdelší název železniční zastávky v ČR. Autobusové spojení má s krajským městem, Českým Krumlovem a Kaplicí. Prochází tudy zelená turistická stezka a cyklotrasa č. 1121.
Tvrz stávala v severovýchodní části Kamenného Újezda poblíž farního kostela Všech svatých. Zachoval se popis dle vyprávění pamětníků z r. 1722 (farář Zavadil) ve farní kronice a podrobnější popis tvrziště nám zanechal děkan Karel Müller v kronikářském zápise z r. ...1891: "Vršíček ten... byl na zahradě Josefa Šmída (vulgo Fuxy), rolníka v Kamenném Újezdě č. 24, ještě před 6 léty, a sice čtverhranný, asi 30 kroků dlouhý a taktéž široký, jak posud poněkud znáti jest, a byl před 6 léty ještě na dvou stranách, a sice na severní a jižní straně asi 10 kroků širokou stokou obehnán. Rolník ten užíval vršíčku toho jako pole. Jedna strana stružky té as 10 kroků široké, která byla blíže farské zahrady, táhla se od východu ve vzdálenosti 5 kroků od jižní zdi farní zahrady, podél té zdi až k jihozápadnímu konci zdi té. Před 6 léty rolník ten vršíček rozkopal, stružky zemí zasypal, půdu urovnal a stromky na místě tom zasázel. Dle ještě nyní dosti často se nacházejících střepů z hrnců a popelnic v místech těchto možno soudit, že tam stával nějaký domek, tvrz nebo něco podobného v době hradištní. Strouhy mohly být lehce naplněny vodou, poněvadž se tam voda z hořejších míst stahovala. Vždyť v 18. století tam dokonce zřizovali rybník."
Do r. 1885 zde tedy existovalo tvrziště čtvercového tvaru o rozměrech přibližně 22 x 22 m, obklopené částečně dochovaným příkopem 7 - 8 m širokým. Nevelký rybník v sousedství mohl sloužit k napouštění příkopů vodou. Tvrziště se nacházelo na parcele, která na východní straně přímo přiléhá k ohradní zdi starého hřbitova, jenž obklopoval kostel Všech svatých. Vzhledem k tomu, že areál někdejší tvrze neprošel pozdějšími stavebními úpravami a byl poměrně šetrně zakonzervován zavážkou, mohl by případný archeologický výzkum lokality přinést zajímavé výsledky..
Zdejší středověká tvrz vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 14. století za Bruna z Újezda. ...První a zároveň poslední písemná zmínka o ní je z r. 1409 v rožmberské popravní knize, protože panské sídlo brzy poté zaniklo. Během 2. desetiletí 15. století se zdejší majitelé, páni z Drahonic na Strakonicku, usídlili totiž na nedalekém hradě Maškovci a tvrz ztratila svou rezidenční funkci. Budova tvrze vedle kostela pak sloužila jako druhotné obydlí dvou zdejších kaplanů a pravděpodobně vzhledem ke zanedbávané údržbě byla dlouho před koncem 18. století zbořena. Až do 2. poloviny 19. století se tu však zachovalo výrazné tvrziště, takže lze polohu středověkého panského sídla přesně určit..
|
Přihlášení |
