pohled na kostel z východu
© Marcela Váňová 12/2020
Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.
Pištín je obec ležící 13 km severozápadně od Českých Budějovic. První písemná zmínka pochází z r. 1261. Patří mezi devět historických vesnic, počítaných k oblasti tzv. Zbudovských blat. Jsou zde statky ve stylu selského baroka. Obec leží na trase České Budějovice - Písek a Strakonice a prochází jí cyklistická stezka č. 1085.
Wikipedie, mapy.cz, Jaroslav Špiroch, 5.6. 2020
popis
Jednolodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně lodi, barokní předsíní po jižní straně lodi a věží v západním průčelí. Na jižní straně je vysoký hrotitý portál, na severu pak sakristie s okénkem s trojlistou špaletou. Presbytář je sklenut křížovou klenbou, též i sakristie; loď je plochostropá s rovně podstropenou kruchtou v západní části; na trimfálním oblouku a na stropě lodi je štuková výzdoba. Zařízení kostela tvoří barokní hlavní oltář s. Vavřince, boční oltáře sv. Anny, sv. Barbory a sv. Linharta a kazatelna z r. 1713. V kostelní předsíni jsou zazděny tři náhrobní kameny rodu Kunášů z Machovic ze 16. století (viz tvrze Machovice, Staré Machovice a Vildštejn).
Českobudějovicko,I.Levý břeh Vltavy,D.Kovář,Veduta2008,UPČ,.sv.3,Academia1980,Jaroslav Špiroch, 6.6. 2020
historie
Kostel sv. Vavřince byl již kolem r. 1261 farním. V r. 1392 zde probíhal spor mezi farářem a kaplanem (placení duchovného při nově zřízené kapli), který byl řešen i před vikářem pražského arcibiskupství Janem z Pomuku (pozdějším sv. Janem Nepomuckým). Barokní přestavba kostela proběhla v letech 1683-1686 stavitelem Giaccomem de Maggi. V r. 1701 dal farář V. A. Liška přistavět kapli Panny Marie Karmelské, nynější jižní předsíň. V r. 1752 byly provedeny opravy po požáru a následně v letech 1765-1766 vyrostla zděná věž náhradou za dřevěnou zvonici. Nové varhany navrhl v r. 1774 František Ferdinand Semrad ze Sedlce u Tábora, nynější jsou z r. 1924. Naproti kostelu stojí rozsáhlé objekty barokní fary, postavené po požáru v r. 1754.
Českobudějovicko,I.Levý břeh Vltavy,D.Kovář,Veduta2008,UPČ,.sv.3,Academia1980,Jaroslav Špiroch, 5.6. 2020
