kostel sv. Vavřince

Presbytář je sklenut křížovou klenbou, též i sakristie; loď je plochostropá s rovně podstropenou kruchtou v západní části; na trimfálním oblouku a na stropě lodi je štuková výzdoba. Zařízení kostela tvoří barokní hlavní oltář s. Vavřince, boční oltáře sv. Anny, sv. Barbory a sv. Linharta a kazatelna z r. 1713. V kostelní předsíni jsou zazděny tři náhrobní kameny rodu Kunášů z Machovic ze 16. století (viz tvrze Machovice, Staré Machovice a Vildštejn)..

V r. 1392 zde probíhal spor mezi farářem a kaplanem (placení duchovného při nově zřízené kapli), který byl řešen i před vikářem pražského arcibiskupství Janem z Pomuku (pozdějším sv. Janem Nepomuckým). Barokní přestavba kostela proběhla v letech 1683-1686 stavitelem Giaccomem de Maggi. V r. 1701 dal farář V. A. Liška přistavět kapli Panny Marie Karmelské, nynější jižní předsíň. V r. 1752 byly provedeny opravy po požáru a následně v letech 1765-1766 vyrostla zděná věž náhradou za dřevěnou zvonici. Nové varhany navrhl v r. 1774 František Ferdinand Semrad ze Sedlce u Tábora, nynější jsou z r. 1924. Naproti kostelu stojí rozsáhlé objekty barokní fary, postavené po požáru v r. 1754..