Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.
Klášter Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, dříve minoritů a klarisek, v Českém Krumlově
Dvojklášter žebravých řádů minoritů a klarisek založila vdova po Petru I. z Rožmberka Kateřina a její synové roku 1350. Jedním z důvodů pro tento čin bylo v okolí sílící valdenské hnutí. Roku 1375 byl komplex rozšířen směrem k jihu o dvůr bekyň (zbožných, zpravidla ovdovělých žen). Od roku 1379 zde probíhalo po vzoru kaple Božího těla na Dobytčím trhu Nového Města pražského ukazování svatých ostatků, spojené s možností získání odpustků. Tento svátek zanikl roku 1417, kdy se Oldřich z Rožmberka dočasně přiklonil k husitství. Roku 1420, kdy byl opět věrným katolíkem, ostatky zastavil, aby získal prostředky na boj s husity. Kláštery husitské války přežily, během celého 15. století byly postupně dostavovány. V 16. století byly některé objekty přestavovány, koncem století však klášterní život upadal. Po Bílé hoře jim začali noví majitelé města, Eggenbergové, věnovat opět větší pozornost, mimo jiné i proto, že zde žily ovdovělé zámecké paní. Kláštery fungovaly do roku 1950, kdy je komunistická moc násilně rozehnala. Celý komplex pak bez náležitého využití chátral. Tento proces se jen zvolna daří zastavovat novým uživatelům, křižovníkům s červenou hvězdou. Většina budov je dosud v havarijním stavu.
Ivan Grisa, 14.5. 2010
