© Milan Caha 05/2014
Zděná pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Byla postavena pravděpodobně někdy po čtvrtině 19. století, i když jejich podoba vychází z tvarosloví 18. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1827 ještě mapa žádný objekt na tomto místě nezachycuje. Dřík od kapličky odděluje profilovaná římsa, římsou je zakončena i samotná kaplička. Kaplička má obdélníkové niky ve všech čtyřech stěnách, dnes prázdné. Vznik božích muk s vysokou pravděpodobností souvisí s nedalekým poutním místem – mohla sloužit jako místo poslední modlitby před příchodem do poutního areálu nebo jako poděkování. Okolnosti a příčinu vzniku však písemné prameny neuvádějí.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal prokazatelně objevovat v gotice, podle tradice se ale začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou… číst dále
|
Přihlášení |
