kříž na místě, kde stával kostel
© Milan Caha, 08/2007
Onšov leží stranou turistických značených cest. Nejsnáze se do něj dostanete z Košetic. Dominantu této části krajiny, strmý kopec Hůrka s ocelovou konstrukcí vysílače, nelze přehlédnout. Ač na něj nevede značená cesta, místo bývalého kostela lze nalézt snadno. V Onšově je třeba po mostku přejít Martinický potok a po lesní cestě se vydat na jih vzhůru do kopce. Po 333 metrech se cesta rozdvojuje a vrchol Hůrky obtáčí jak po západním, tak po východním úbočí. Z rozcestí lze zvolit přímý, ale velmi příkrý a špatně schůdný výstup pasekou přímo na vrchol (tedy dalších cca 300 metrů na jih), nebo vrchol obejít (doporučuji pravou – pohodlnější – cestu) a k výstupu použít lesní cestu ze severního úpatí.
Z vrcholu je báječný rozhled. Kouzlo místa však poněkud ruší ocelová konstrukce, která na vrcholu stojí.
Kopec Hůrka (544 m) nad Onšovem tvoří výraznou krajinnou dominantu. Na jeho vrcholu stával údajně již od konce 10. století dřevěný kostelík. ...V roce 980 jej dle legendy dal vystavět kníže Slavník a v roce 983 jej vyvěstil sv. Vojtěch. V polovině 13. století byl péčí Protivoje Čeče z Onšova rozšířen. Za husitských bouří vyhořel a důkladně opraven byl až v roce 1693 (v té době sloužil jako hřbitovní kostel). V roce 1785 byl zrušen a posléze v roce 1818 zbořen. Kostel dnes připomíná pouze novodobý kříž s nápisem, informujícím o existenci kostela v letech 980–1818 a zvětralý náhrobní kámen se značně poškozeným reliéfem erbu. Na náhrobku byl podle pamětníků ještě nedávno čitelný nápis: "Léta páně 1618 dne 5. měsíce srpna skonal život svůj v Pánu narozený a statečný rytíř pan Jan Nejstarší Lukavecký z Lukavce panovník na Onšově". Další dva náhrobní kameny pánů z Lukavce byly z Hůrky předeseny do Onšova a zazděny do zdi kostela sv. Martina..
|
Přihlášení |
