Kostel Proměnění Páně na kopci Hůrka vznikl údajně na místě dřevěného kostelíka z 10.stol. V polovině 13. stol. byl rozšířen. Vypálen byl za husitských válek, obnoven v r.1693, zrušen v r.1785 a zbořen v r.1818.
Hlavní obrázek místa
kříž na místě, kde stával kostel
© Milan Caha, 08/2007
Onšov leží stranou turistických značených cest. Nejsnáze se do něj dostanete z Košetic. Dominantu této části krajiny, strmý kopec Hůrka s ocelovou konstrukcí vysílače, nelze přehlédnout. Ač na něj nevede značená cesta, místo bývalého kostela lze nalézt snadno. V Onšově je třeba po mostku přejít Martinický potok a po lesní cestě se vydat na jih vzhůru do kopce. Po 333 metrech se cesta rozdvojuje a vrchol Hůrky obtáčí jak po západním, tak po východním úbočí. Z rozcestí lze zvolit přímý, ale velmi příkrý a špatně schůdný výstup pasekou přímo na vrchol (tedy dalších cca 300 metrů na jih), nebo vrchol obejít (doporučuji pravou – pohodlnější – cestu) a k výstupu použít lesní cestu ze severního úpatí. Z vrcholu je báječný rozhled. Kouzlo místa však poněkud ruší ocelová konstrukce, která na vrcholu stojí.
Milan Caha, 15.10. 2007
historie

Kopec Hůrka (544 m) nad Onšovem tvoří výraznou krajinnou dominantu. Na jeho vrcholu stával údajně již od konce 10. století dřevěný kostelík. V roce 980 jej dle legendy dal vystavět kníže Slavník a v roce 983 jej vyvěstil sv. Vojtěch. V polovině 13. století byl péčí Protivoje Čeče z Onšova rozšířen. Za husitských bouří vyhořel a důkladně opraven byl až v roce 1693 (v té době sloužil jako hřbitovní kostel). V roce 1785 byl zrušen a posléze v roce 1818 zbořen. Kostel dnes připomíná pouze novodobý kříž s nápisem, informujícím o existenci kostela v letech 980–1818 a zvětralý náhrobní kámen se značně poškozeným reliéfem erbu. Na náhrobku byl podle pamětníků ještě nedávno čitelný nápis: "Léta páně 1618 dne 5. měsíce srpna skonal život svůj v Pánu narozený a statečný rytíř pan Jan Nejstarší Lukavecký z Lukavce panovník na Onšově". Další dva náhrobní kameny pánů z Lukavce byly z Hůrky předeseny do Onšova…  číst dále

Milan Caha, Zdroj: Umělecké památky Čech K/O svazek druhý Academia 1978, 15.10. 2007

Vysočina,  Pelhřimov  (PE),

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 Onšov
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kaplička U Kněžny
 Vojslavický most
 Růžkovy Lhotice
 Hořepník
 židovský hřbitov
 Vojslavice
 Vyklantice
 kostel Božího Těla
 špýchar
 Křivsoudov
 radnice
 Želiv
 mlýn
 Červená Řečice
 Křivsoudov
 boží muka
 Lhotice
 Alberovice
 kostel sv. Jakuba
 socha sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 socha Panny Marie
 Čechtice
 Lhotice
 Konipas
 Březina
 Pechburg
 kaple sv. Haštala
 boží muka
 Zahrádka
 kostel sv. Víta
 Lhotka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Lukavec
 Speřice
 kaple
 Horní Kralovice
 Dolní Kralovice
 pamětní kámen
 kostel sv. Kateřiny
 boží muka sv. Rocha
 vodní nádrž Sedlice
 železniční most
 Hněvkovice
 Hacpurek
 fara
 boží muka
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Borovsko
 Borovsko
 most u Borovska
 děkanství
 Pacov
 socha sv. Václava
 panský pivovar
 Čížkov
 Proseč u Humpolce
 kaple sv. Anny
 synagoga
 Šohajův dům
 Přemilovsko
 kostel sv. Barbory
 Nelechov
 Služátky
 Proseč u Pošné
 Pravonín
 vodní mlýn a pila
 kaplička sv. Václava
 židovský hřbitov
 Bohumilice
 kaple sv. Anny
 špýchar
 kostel sv. Marka
 zvonice
 židovský hřbitov
 Těchobuz
 Bedřichov
 Chřenovice
 Bilantova Lhota
 kostnice
 Ledeč nad Sázavou
 Thunovský letohrádek
 židovský hřbitov
 Bolina
 Sluneční zátoka
 kaple sv. Magdaleny
 studánka sv. Anny
 kostel sv. Václava
 Vilémovice
 toleranční kostel
Základní informace místa
ID místa: 5706
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.10.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama