Červený dvůr od severozápadu.
Historická fotografie
Johann Gustav Richter, 1870
Hlavní obdélná obytná patrová budova v pozdně klasicistním slohu zaujímala severní stranu dvora a byla krytá valbovou střechou. Přízemí mělo kamenné zdivo a místnosti na východní straně byly zaklenuté hřebínkovými klenbami. Z velké části šlo o konstrukce renesanční a v jedné místnosti se nacházela klenba ještě pozdně gotického charakteru. Západní část budovy byla podsklepena. První patro, v němž býval jediný velký byt o pěti místnostech, mělo trámové stropy. Podél jižní a západní strany byly hospodářské objekty a východní stranou vedl do nádvoří hlavní vjezd. K severnímu průčelí hlavní obytné budovy přiléhal ještě v době mezi světovými válkami menší park se zděným skleníkem.
Původně zde stál mlýn, nazývaný Mládský, jehož původ spadal do středověku. V r. 1550 koupil v té době zchátralý mlýn Mikuláš Humpolec z Tuchoraze. Zmínky z let 1560-1562 a ojediněle ještě 1567 svědčí o tom, že Mládský mlýn sloužil Humpolcovi jako trvalejší sídlo. Pravděpodobně po pol. 16.století proběhla přístavba renesančního obytného objektu, který vzhledem k osobě držitele mohl mít náročnější stavební formu. Od r. 1635 vlastnil mlýn Emanuel Fritschko z Fürstenmühlu, jehož potomci ho drželi až do r. 1749 a v té době se mu začalo říkat Červený. Není vyloučeno, že zámožní měšťané královského města ho mohli užívat jako reprezentativní venkovské sídlo. V r. 1801 ho koupil schwarzenberský lesní účetní Ignác Schőnauer; objekt byl tehdy označen jako Červený dvůr, zatímco mlýn asi zanikl. Za majetnictví známého pražského velkoobchodníka s dřívím Čeňka Bubeníčka byla původní obytná budova dvora v l. 1865-1866 rozšířena… číst dále
|
Přihlášení |
