
Hůrka je vesnice, část obce Nová Ves u Českých Budějovic v okrese České Budějovice. První zmínka o ní pochází z roku 1395; vesnice má bohatou historii spojenou se šlechtickými rody, včetně Schwarzenbergů (v té době součástí třeboňského panství). Z pamětihodností zde najdeme kromě shora uvedené výklenkové kaple ještě jednu na východním okraji - sv. Floriána, dřevěnou zvonici, pomník padlých a několik památek lidové architektury - čp. 6, 7, 8, 12, 16, 17 a 20. Nemá žádné autobusové, ani železniční spojení; nejbližší autobusová zastávka je v obci. Západním okrajem vsi prochází červená turistická stezka.
Byla postavena výměnkářem Martinem Hůrkou z čp. 12 v roce 1883 (v literatuře bývá uváděn i rok 1893). Je to zděná omítaná štíhlá vysoká stavba na výšku obdélném půdoryse na mírně rozšířeném soklu, stojící na mohutnější kamenné podestě, která vyrovnává nerovnost terénu. V průčelí je v horní části prolomený hlubší půlkruhově ukončený výklenek, který je uzavřen ozdobnou kovanou mříží. V něm je obraz sv. Martina obdarovávajícího nuzáka od občana Hůrky Josefa Sonnleitnera, který jej v roce 1939 věnoval vsi a ta jej umístila zde. Pod výklenkem je nad soklem v rámečku uvedený letopočet 1883. Průčelí je zakončeno trojúhelným štítem ve štukovém rámu, mírně vyvýšeným nad střechu. Boční a zadní strana má v úrovni výklenku obdobné niky, které jsou však menší, mělké a prázdné. Kryta je sedlovou střechou s taškami bobrovkami..