Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.
Hlavní obrázek místa
Bývalý kostel a zbytek klášterní brány od jihozápadu
© Ivan Grisa 05/2010
Mohutná budova bývalého laického kostela svaté Markéty stojí spolu se zbytkem vjezdové brány u vjezdu do staré části obce (bývalého hospodářského zázemí kláštera) od místního nádraží (trať České Budějovice - Volary) a silnice III. třídy Přísečná - Holubov. Vede tudy i červená značka z Kleti a cyklostezka 12 (Rožmberského dědictví).
Ivan Grisa, 16.5. 2010
historie

Bývalý laický kostel svaté Markéty ve Zlaté Koruně

Povinností klášterů řehole svatého Benedikta, k nimž patřili i cisterciáci, bylo žít stranou světa, s minimálním stykem s ním. Na druhé straně měli mniši povinnost vítat hosty a poskytovat jim útěchu ducha i těla. Tento rozpor se řešil stavbou hostinských domů a laických kostelů těsně u vstupů do klášterních areálů. Ve Zlaté Koruně tak u brány kláštera vznikl kostel sv. Markéty, který sloužil laickým návštěvníkům a personálu kláštera, kteří nemohli navštěvovat klášterní chrám, vyhrazený pouze řeholníkům. Klášterní tradice udávala, že šlo o nejstarší stavbu celého komplexu, současné bádání se zdá nasvědčovat tomu, že ke stavbě došlo v 70.–80. letech 14. století, nelze ale vyloučit, že šlo o náhradu starší stavby. Kostel byl roku 1420 těžce poškozen husity, k obnově došlo až koncem 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1785, kdy byl zrušen klášter a veřejnosti se jako farní otevřel velký mariánský kostel.…  číst dále

Ivan Grisa, dle kol. autorů: Klášter Zlatá Koruna: Dějiny - památky - lidé, NPÚ České Budějovice, 2007, 16.5. 2010

Půdorys místa

půdoys kostela bez mladších přístaveb
© kol.: Umělecké památky Čech, část 4. [T/Ž], Academia, Praha 1982
Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Český Krumlov  (CK), Zlatá Koruna

Místa v okolí

 výklenková kaple
 Štěkře
 Granátník
 hradiště Záluží
 Třísovská lípa
 Třísov
 Dívčí Kámen
 židovský hřbitov
 městské opevnění
 kostel sv. Jošta
 Český Krumlov
 kostel sv. Víta
 městská zbrojnice
 boží muka
 prelatura
 kaplanka
 radnice
 jezuitská kolej
 mariánský sloup
 kaple sv. Martina
 fotoatelier Seidel
 synagoga
 Kleť
 Bartochov
 Maškovec
 Holkov
 kostel sv. Václava
 Dobrkovický mlýn
 Kvítkův dvůr
 radnice
 kaplička Panny Marie
 mariánský sloup
 kostel sv. Václava
 kaplička Panny Marie
 Chlum
 Kamenný Újezd
 Boršov
 Plavnice
 pranýř
 kostel sv. Vavřince
 Kamenná věž
 Kluk
 Velešín
 dvůr Koroseky
 kaplička sv. Anny
 Římov
 kamenný most
 Poříčí
 Červený Dvůr
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Josefa
 špýchar s bránou
 návesní kaple
 Habří
 Habří
 Doudleby
 kostel sv. Víta
 Doudleby
 kostel sv. Vincence
 kaple sv. Barbory
 Chvalšiny - MPZ
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 kaple
 vodojem
 výklenková kaple
 Šicova kaplička
 Sedlo
 Čakovec
 Komařice
 kontribuční sýpka
 Slavkov
 kaple sv. Víta
 Pořešín
 fara
 Doubravice
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 výklenková kaplička
 Omlenička
 Červený dvůr
 Slabošovka
 socha Immaculaty
 vodárenská věž
 historická kovárna
 Holašovice - VPR
 kostel sv. Linharta
 muzeum koněspřežky
 kaple sv. Ondřeje
 Doubíčko
 hradiště Kuklov
 Zlatý most
 Solní brána
 biskupská rezidence
 Samson
 radnice
 kostel sv. Rodiny
 kostel sv. Vojtěcha
 solnice
 kovárna
 Puklicův dům
 Přední vodní mlýn
 Masné krámy
 Černá věž
 Pasovary
 rozcestník
 radnice
 Rabenštejnská věž
 kostel sv. Floriána
 Kuglvajt
 kostel sv. Jiří
 Trojaň
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 Sokolčí
 kaple sv. Václava
 kaple
 výklenková kaple
 Lustenek
Základní informace místa
ID místa: 9133
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 11.8.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama