© Jaroslav Špiroch 11/2023
Obec Plav - lidově a do roku 1924 úředně Plavo, německy Plaben - leží 7 km jižně od Českých Budějovic a rozkládá se na obou březích řeky Malše. Dokladem o dávném osídlení této lokality jsou zbytky mohylového pohřebiště cca 1,5 km od obce (viz samostatné heslo). Nejstarší dochovaná zpráva o existenci vsi Plawe pochází z roku 1259 a následně 1262, kdy Vok z Rožmberka daroval vesnici klášteru ve Vyšším Brodě. Z pamětihodností zde najdeme několik památkově chráněných usedlostí se špýchary, pět výklenkových kapliček, sochu sv. Jana Nepomuckého, shora zmíněné rechle na řece Malši, boží muka a spoustu dalších zajímavostí. Obcí prochází silnice III/155/29 a jejím okrajem silnice České Budějovice-Římov, dále zelená turistická stezka a v ní se kříží cyklotrasy č. 1121 a 1108, Novohradsko-Doudlebsko. Autobusové spojení má s krajským městem a nedaleko ní, v těsné blízkosti mohylového pohřebiště se buduje dálnice D3.
Zdrž na plavení dřeva - rechle je situována východně v zákrutě řeky Malše na kraji obce. Konstrukce se skládá ze dvou průtočných otvorů, vymezených pobřežními a středním pilířem. V levém poli bylo projektováno dřevěné brlení česlic, v dolní části se opírající o dřevěný práh; jak, není známo, neboť v konstrukci se nezachovaly žádné pozůstatky či náznaky. ...V pravém poli byly instalovány pohyblivé česle železné. Pravobřežní pilíř tvoří zčásti upravená přírodní skála, levobřežní a střední je vyzděn z řádkového zdiva z pravidelných objemných kvádrů dvou šířek s hrubě pemrlovaným povrchem. Střední pilíř je silně protáhlý s polokruhovými zhlavími. Na jeho boku je vytesána ryska nejvyššího přípustného nadržení vody, 1,22 m nad ní je značka úrovně hladiny povodně v roce 1890 a ještě výše z roku 1888; na horní ploše pilíře je vytesán letopočet dokončení stavby - 1896. Pilíře jsou přeloženy železnou lávkou pro pěší s dřevěnými pochozími hranolky. Lávka je na východní straně přístupná kamenným schodištěm vloženým do vnější strany pobřežního pilíře; z druhé strany pěšinou při úpatí skály. Vlastní konstrukci česel tvoří mohutný nýtovaný nosník, uložený na jedné straně na skále a na druhé na středním pilíři; v jeho spodní části je uchyceno železné brlení, skládající se ze čtyř pohyblivých částí. Jednotlivé části jsou spouštěny řetězy pomocí ručních vrátků, osazených na nosníku lávky. Vrátky s kónickými bubny a převodem ozubenými koly jsou ovládány klikami. Jednotlivé díly šly podle potřeby spouštět samostatně nebo najednou a daly se vzájemně propojit. Při spouštění brlení působí vlastní váhou, navíc šlo zajistit pomocí nataženého řetězu, uchyceného ke kotvám ve středním pilíři a ve skále. Památkově chráněné od 3. 5. 1958..
Velkým hospodářským přínosem pro panství hraběcího rodu Buquoyů znamenalo zpřístupnění a využití pohraničních lesních revírů a proto se hrabě František Leopold Buquoy začal vážně zabývat vybudováním dopravní cesty k přepravě polenového dříví a vorů. Hlavním cílem této vodní cesty byl velký sklad dřeva v Českých Budějovicích u Červeného Dvora, tzv. ..."holcplac". Zde se polena a vory vytahovaly z vody, část vorů se převazovala na širší, používané na Vltavě. Jako poslední místo k zadržení rozbitých vorů při nehodách nebo k zachycení nezvladatelného náporu volných polen před skladem u Červeného Dvora byla tato zdrž. Zřizovala se primitivním způsobem vždy před počátkem plavení každý rok z vorů s propustí, zakotvených silnými řetězy uchycenými na pilotách zaražených v březích řeky. Tato konstrukce nevyhovovala, takže v roce 1895 bylo přistoupeno k vybudování česel železných a již následujícího roku bylo hotovo. Tři železné brány, otevíratelné samostatně nebo najednou, umožnily pouštět takové množství polen, které byli zaměstnanci skladu u Červeného Dvora schopni vylovit. Projekt díla vypracoval vrchní zemský inženýr Johann Jirsík. Povolení ke zřízení rechlí bylo vydáno pražským místodržitelstvím a stavbu financoval velkostatek Nové Hrady hraběte Karla Buquoye..
|
Přihlášení |
