
Ostrolovský Újezd se nachází 15 km jižně od Českých Budějovic. Obcí procházejí turistické a cyklistické stezky. Asi 1 km severně od obce se nachází lesopark s rodištěm a památníkem Jana Žižky z Trocnova.
Jižně od obce se nacházejí nad soutokem řeky Stropnice a Vrážského potoka pozůstatky hrádku.
Další příkop se souběžným nízkým valem potom probíhá napříč přes pozvolně klesající opyš (široký 13 m a hluboký dnes 2-2,5 m). Oba příkopy vymezují prostor vlastního jádra hrádku, jehož horní plošina má přibližně lichoběžníkový tvar o rozměrech 33x16-20 m. Z terénních reliktů lze vysledovat, že nad velkým šíjovým příkopem stála zřejmě věžovitá stavba, krytá snad ještě čelní hradební zdí. Za touto stavbou bylo nevelké nádvoří a celý prostor uzavírala v zadní části budova paláce. V literatuře se někdy hovoří o dvoupalácové dispozici, což na základě nynějších poznatků nelze posoudit. Jistě zajímavé výsledky by zde přinesl archeologický průzkum (hradní jádro bylo poškozeno rozebíráním kamene z hrádku a částečně i otevřením menších lomů na strmých bocích ostrožny)..
Prvním historicky doloženým příslušníkem místního rodu byl Mikeš či Mikšík z Újezdce. Zemřel nejpozději na jaře 1381 a po něm zde sídlil jeho syn Přibík. Po Přibíkově smrti se jako vlastník na podzim roku 1389 přihlásil Oldřich z Rožmberka s odvoláním na kupní smlouvu, kterou kdysi uzavřel s Mikšem (jednalo se o újezdský dvůr a ostatní příslušenství). Samotný hrádek však předmětem smlouvy nebyl, zdá se, že ještě po nějakou dobu sloužil jako sídlo rytířského rodu. K r. 1391 je zmiňován Pešík řečený Plucek z Újezdce a v posledních dvou desetiletích před husitskými válkami Jan, Petr a Hynek Liškové z Újezda. O Janovi je ještě zmínka k r. 1417. Po něm je dále ještě připomínán Petr z Újezda (1424) a Diviš z Újezda (1426). Vzhledem k tomu, že zprávy o držitelích újezdského sídla se vytrácejí nejpozději za husitských válek, lze důvodně předpokládat, že hrádek byl v této době opuštěn. V r. 1534, když Adam Rouzim ze Bzí prodával Dvorec Petrovi z Rožmberka, patřil k němu kromě jiného "Újezdec zámek zbořený". Hrádek měl už počátkem 16.stol. podobu zříceniny a celé místo zarostlo lesem, pro nějž máme k r. 1761 doloženo označení "Starý zámek"..