© Marcela Váňová 08/2022
Zámek stojí v jihozápadní části obce a tvoří severní křídlo bývalého panského dvora. Protáhlou patrovou budovu kryje sedlová střecha, uzavřená na obou koncích volutovými štíty. Z prostředka hřebene vyčnívá střešní vížka s cibulovitou bání a je v ní zavěšen zvon, odlitý ve 2.pol.17.stol. pražským zvonařem Mikulášem Loewem. K jižnímu, nádvornímu průčelí je přisazen rizalit a na fasádě jsou namalovány sluneční hodiny. Všechny klenby v přízemí mají valené klenby barokního původu, prostory 1. patra jsou plochostropé a chodbu východní části kryje barokní trámový záklopový strop s ozdobně vyřezávanými deskami. Patro západní části rizalitu obsahuje bývalou černou kuchyni. Architektonicky a pohledově významnou součást areálu představuje barokní vjezdová brána dvora, situovaná vedle zámku, ve stejné rovině s jeho východním štítem. Raně barokní zámek patří k významným představitelům menších venkovských sídel na… číst dále
První zmínky o Doubravici jsou z roku 1267, kdy byl majitel jakýsi Sudimír. Zda původní tvrz založil on anebo až jeho potomci není možné bezpečně určit. V neznámé době přešla do majetku Rožmberků, ale v roce 1555 ji získal Mikuláš Humpolec z Tuchoraze a po něm řada dalších drobných rodů - z Hřebene, Frokštejnové z Načeslavic a Řepičtí ze Sudoměře. Krátce ves i s tvrzí vlastnil i don Baltazar Marradas, v letech 1631 - 1637 patřila Juanovi de Salazar y Montellban. Přes pány z Fürstemühlu ji sňatkem získal Johann Putschögel. Právě jeho dědici přestavěli dosavadní tvrz na současný zámek. V roce 1736 přešlo celé zboží do rukou města Českých Budějovic, které zámek roku 1887 prodalo obci Doubravice.
|
Přihlášení |
