Pešlův nářaďový hamr a mlýn

Mlýn je dochován bez větších přestaveb (doba Karla Schatzela z konce 18. století). Hamr je samostatná budova z doby prvního Pešla (Jana), který stavbu (nástavba a krov) a vnitřek zrenovoval kolem poloviny 19. století (kamenné sloupy bucharu s iniciálami J.P. a letopočtem 1847) a zachoval se též bez větších přestaveb. Doplňkové stavby představují stavidlo, jalový žlab, odtokový kanál, turbínová kašna a domek, k nim přináleží přilehlé pozemky a Hamerský rybník (od r. 1875)..

Hamr byl znovu zřízen po roce 1673, kdy ho koupil vyšebrodský klášter. Řemeslo zde provozoval jako nájemník František Mayer (zapsán r. 1737 v řemeslnickém cechu v Komařicích) a jeho potomci. V r. 1743 hamr s mlýnem vykoupil Mayer od vrchnosti. Když v r. 1773 zemřel jeho syn František, vzala si jeho matka Karla Schatzela z Německého Benešova (nyní Benešov nad Černou), který přestavěl mlýn a hamr "do rovnosti zdiva". Po něm se ujímá řemesla znovu Mayer, také František, syn otce zesnulého v r. 1773 (hamernický mistr v letech 1786-1805). V r. 1844 si bere jeho dceru Jan Pešl a jeho potomci vlastní zdejší majetek dodnes. Za Pešlů byl hamr a mlýn vzorně udržován a zvelebován. Již za Jana Pešla byl hamr přestavěn do nynější podoby a vnitřek zrenovován (kamenné sloupy bucharu s iniciálami J.P. a letopočtem 1847). Pravidelný provoz hamru byl ukončen v r. 1938 a definitivně v r. 1940, nadále zůstal v provozu jen mlýn. Někdy v té době byl mlýn modernizován Francisovou turbínou. Ten pak ukončil provoz v r. 1948 a v r. 1950 i provoz Francisovy turbíny. Zdejší majetek nebyl rodině znárodněn díky babičce nynějšího majitele pana Františka Pešla..