západní průčelí se zazděným původním pozdně gotickým vstupem
© Jaroslav Špiroch 04/2024
Kájov - německy Gojau - je obec v okrese Český Krumlov, ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. První zmínka o ní pochází z roku 1263 jako vesnici spadající pod cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. Je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Je zde spousta pamětihodností, z nichž většinu najdete v samostatných heslech nebo Seznamu kulturních památek v Kájově. Celá severní část Kájova se nachází v CHKO Blanský les. Autobusové spojení má s Českým Krumlovem, Horní Planou, Polnou na Šumavě, Českými Budějovicemi a Kvildou. Východním okrajem prochází železniční trať č. 194: České Budějovice - Kájov - Nové Údolí (žst. se nachází necelý 1 km od poutního areálu). Prochází tudy modrá a žlutá turistická stezka a cyklotrasy č. 1047, 1167 a 1254.
Nejstarší dochovaná stavba v Kájově, původně raně gotický kostelík datovaný do 2. poloviny 13. století. ...Po jeho severní straně velký kostel Nanebevzetí Panny Marie, do jehož areálu nyní patří, byl postaven až během 14. století. Západní průčelí kaple má trojúhelný štít s drátěným dvouramenným jetelovým křížem a je rámováno obvodovým štukovým lizénovým rámem. V ose má pozdně gotický sedlový portál (původní vstup do kostelíka, nyní zazděný), s prahem spočívajícím pod zvýšeným terénem; nad ním je oválné okno s mřížovým. Severní průčelí kaple obsahuje dvě raně barokní polokruhově zaklenutá okna se stuhovými žulovými šambránami s klenáky; pocházejí z přestavby v roce 1664. K pravému oknu přiléhá těsně na spodní straně druhotně osazený gotický sedlový portálek s profilací výžlabky a oblounky patrně z 15. století. Východní průčelí má lomené gotické okno, ve štítu hrázděnou vížku (1673) s cibulovou bání a lucernou s makovicí a křížem; hodiny na vížce s letopočtem 1886. Pod hodinami jsou obnovené sluneční hodiny s ciferníkem v podobě rytých linek. V roce 1769, když byl kostel s farou spojen prostřednictvím spojovací chodby, byl kostelík rozdělen přepážkou na dvě části, jíž chodba procházela. Z kostelíka tak vznikla kaple Smrti Panny Marie a kaple sv. Linharta. Při přestavbě byla poničena žebra klenby a gotické nástěnné malby. Tato přepážka byla ve 30. letech 20. století odstraněna. Malby v kapli Smrti Panny Marie pochází z doby mezi lety 1350-1380. Pod oknem se nachází mramorová deska, jejíž střed zdobí rožmberský erb a nad ním je latinský text, který v překladu zní: "Léta Páně 1488 byl tento kostel zcela dokončen" (tato deska se nejspíše vztahuje ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie). Uprostřed kaple stojí barokní oltář z roku 1708, v jehož středu se nachází pozdně gotický reliéf Smrti Panny Marie z doby kolem roku 1490. Kapli Smrti Panny Marie a kapli sv. Linharta odděluje vítězný oblouk s malbami. Kaple sv. Linharta je plochostropá a dříve se do kostelíka vstupovalo ze západní strany, kde je nyní zazděný pozdně gotický ostře lomený portál z roku 1488. Malby v této kapli pochází pravděpodobně z doby kolem roku 1400. Barokní oltář stojící u jižní stěny vytvořil v roce 1654 zlatokorunský truhlář Hans Sturzenberger. V jeho středu stojí socha sv. Leonarda, po stranách pak sochy sv. Floriana a sv. Achátia. V ozdobném nástavci je obraz sv. Wolfganga. Památkově chráněno od 3. 5. 1958..
|
Přihlášení |
