pohled od severozápadu na západní průčelí hlavní budovy (zámečku) s vjezdem do dvora
© Jaroslav Špiroch, 08/2018
Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; leží 1800 m SSV od okraje historického jádra Českých Budějovic na Pražském předměstí, nedaleko severní železniční zastávky a hřbitova sv. Otýlie (Dolní ulice č. 4).
Areál Pillmannova dvora tvoří na západní, severní a východní straně hospodářské budovy a jižní stranu tvoří patrové obytné křídlo. Má symetricky umístěnou nízkou věž a mansardovou střechu. ...Toto hmotové rozvržení objektu zřejmě vzniklo nejpozději v 16. století, jak ukazuje nejstarší veduta města od Jana Willenberga z r. 1602; hranolová věž tehdy měla dlátkovou střechu, která by mohla prozrazovat pozdně gotický původ. Svědectví o náročnosti renesančních úprav poskytuje zachovaný etážový štít východního průčelí (odpovídá pravděpodobně Ehrenpreisově přestavbě na sklonku 16. stol.). Maurerova přestavba, dokončená asi v r. 1777, spočívala v barokizaci fasád, osazení mansardových střech, zřízení kaple a také v rozšíření hlavní budovy směrem do nádvoří (zvětšení obytné plochy a vznik vnitřních komunikačních prostor). Protože další majitelé neprováděli žádné výrazné změny, zachoval se dvůr jako zajímavý a hodnotný příklad barokní předměstské rezidence. Do jisté míry přežívá také krajinný kontext dvora, k jehož hospodářskému zázemí dříve patřily kromě pozemků i menší rybníky a cihelna. Zcela bohužel zpustla někdejší okrasná zahrada na jižní straně hlavní obytné budovy (zachycena na nejstarších plánech z 2.pol. 18.stol.). Zanikl rovněž klasicistní zahradní altán, zřízený nejspíše za purkmistra Schmidta v 1. polovině 19. století..
Při okrajích českobudějovického katastru vzniklo ve středověku několik dvorů, které měly převážně hospodářskou funkci. Mezi výjimky patří dnešní Pillmannův dvůr, který býval po barokní přestavbě někdy nazýván zámečkem. Nejstarším doloženým držitelem byl již r. ...1396 měšťan Šrámek. Po několika dalších majitelích koupil dvůr za 2000 kop míšeňských v r. 1591 císařský solní úředník Ehrenpreis. S největší pravděpodobností právě on provedl přestavbu obytné části na renesanční sídlo, srovnatelné s menšími venkovskými rezidencemi šlechtických rodů. Z dalších význačných majitelů byl městský písař a pozdější radní Daniel Arnošt Alexius, který zhodnotil dvorské budovy přestavbami, opravami a přikoupil některé pozemky. Dalším významným majitelem se stal vysoký důstojník polního dělostřelectva Franz Anton von Maurer, který jej užíval jako své sídlo. Pravděpodobně v polovině 70. let 18. století dal provést celkovou barokní přestavbu, v jejímž rámci vznikla také domácí kaple, vysvěcená 31.7. 1777. Na mapě z poč. osmdesátých let je nově přestavěný objekt označen jako letohrádek ("Lust-Schloss") a Schallerova Topografie hovoří o zámečku. Od jeho dcery zděděnou nemovitost koupil budějovický kriminální rada Andreas Schmidt, jímž začíná souvislá řada měšťanských držitelů. V letech 1885-1905 patřil objekt Josefu Pillmannovi, po němž získal dodnes své užívané označení. Od Pillmannových potomků zakoupili dvůr v r. 1919 Florian a Ida Charvátovi, v r. 1949 na něj byla uvalena národní správa, od padesátých do devadesátých let 20.stol. tady sídlila veterinární nemocnice. Dnes je objekt v soukromém majetku a sídlí zde několik firem..
|
Přihlášení |
