Obytná (reprezentativní část) od severovýchodu
© Jaroslav Špiroch 11/2020
Budovy Voříškova dvora obklopují obdélné nádvoří, pouze severovýchodní část již neexistuje. Zatímco hospodářské budovy jižní poloviny dvora jsou přízemní, severozápadní nároží zaujímá patrová obytná budova o dvou křídlech. Dnešní podoba je výsledkem přestaveb v 19. století. V severní polovině západního křídla se zachovaly starší zděné konstrukce. Téměř celá uvedená část dvora má v přízemí klenuté prostory (půdorysné anomálie svědčí o několika stavebních fázích). Na severní straně dvora najdeme bývalou černou kuchyni. V jižním křídle patrové části je čtveřice přízemních místností s valenými klenbami a jižně od nich větší prostor se šesti poli křížové klenby, sklenuté na dva kamenné hranolové sloupy (snad bývalé stáje). V některých místnostech prvního patra se dochovala barokní či klasicistní úprava stropů s oblými fabiony a vykrajovanými štukovými zrcadly. Tato část dvora sloužila jako reprezentativní byt majitelů ještě… číst dále
Ve 2. pol.14. století byl držitelem dvora měšťan Fewrhak, pak řezník Alblin. Pak měnil majitele a nejspíše ve dvacátých letech 16. století jej získal Jiří Robmháp ze Suché (Robmhápův dvůr). Za jeho syna Jana došlo pravděpodobně k rozšíření obytné části na pohodlné sídlo. Robmhápové drželi dvůr až do poč. 17. století, kdy jej držela rodina lékaře Dr. Filipa Fuchélia de Paus. Později se tu vystřídali další držitelé z řad budějovických měšťanů a poslední držitelé dvora rodina Voříškova (1872-1948), dala dvoru nynější název. Po znárodnění dvůr využíval státní statek a nyní je v soukromém držení.
|
Přihlášení |
