Rozsáhle tvrziště v podobě pahorku, příkopu a valu (zahrady čp. 15., 16. a 17.), původně tvrz rytířů z Týna ze 14. stol. Od poč. 16. stol. v majetku Vorreiterů, od kterých ji rytíři z Týna vykoupili zpět. Od r. 1599 součástí majetku Šliků, tvrz poté opuštěna, v 18. stol. zpustlá, postupně zanikla.
Rozsáhlé tvrziště se rozkládá přes pozemky usedlostí čp. 15, 16 a 17 na severovýchodním okraji vsi nad Lomnickým potokem. Leží na kraji plochého návrší, které převyšuje okolní terén až o 10 m. Centrální plošina (cca 30 x 18 m) tvrze byla chráněna po obvodu příkopem (dodnes místy hlubokým až 3 m, šířka 4 - 7 m), který byl napájen vodou z Lomnického potoka. Příkop byl doplněn vnějším valem se zaoblenou korunou na severní, severozápadní a severovýchodní straně. Vnitřní hrana koruny valu je vzdálená od okraje jádra tvrze asi 15 m. Další informace o tvrzi přinese až archeologický výzkum místa.
E.H. podle Encyklopedie českých tvrzí 3., Jiří Úlovec a kol., Argo 2005; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4., kolektiv autorů, Svoboda 1985, 24.1. 2013
historie
Rodové sídlo rytířů z Týna (dnes součást Lomnice) vzniklo pravděpodobně již ve druhé polovině 14. století. V době kolem r. 1370 jsou v nothaftské lenní knize uváděni Elbel a Veitlein z Týna, k roku 1378 je pak zmíněn Konrád z Týna. Václav z Týna je r. 1408 jmenován jako svědek v kupní smlouvě loketských měšťanů, kteří získali od Jindřicha Reisengrünnera ves Rüditzgrün. Z mladší doby známe také Jana z Týna, který se rovněž vyskytuje ve svědečných řadách a je také mezi rytíři, uzavírajícími r. 1437 smlouvu s městem Kynšperkem. Tvrz samotná se v písemných pramenech zmiňuje až roku 1568. Nejvýznamnějším příslušníkem tohoto rodu byl bezesporu Kryštof z Týna (1453 - po r.1516). Ten byl ve věku osmnácti let vyhnán otcem Hildebrantem do světa a přes mnohé životní peripetie dosáhl hvězdné kariéry jako hejtman měst Terstu a Fiume, poté byl jedním z velitelů vojsk císaře Fridricha III. v Istrii. Po…
číst dále
Jan Boukal , zdroje : J. Úlovec: Tvrziště v obci Týn, okres Sokolov. Muzejní a vlastivědná práce 31, 1993, č. 3, s. 129-139, T. Karel - V. Knoll - L. Krčmář: Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice 2009, 16.11. 2012
