kostel sv. Rodiny

Má odsazený pětiboký presbytář a sakristii a je završena sedlovou střechou (krytá drobnými kosými břidlicovými deskami) do trojúhelných štítů s vrcholovými pilířky s litinovými kříži. Vstupní severovýchodní průčelí umocňuje vysoká štíhlá věž s jehlancovitou střechou, též krytou břidlicí. V ose kostela je umístěn hlavní vstup, nad ním se vypíná trojúhelný štítek s vrcholovým křížem, po stranách vstupu dvojice lomených okének. Boční jihovýchodní strana je pětiosá s lomenými okny se silně skloněnými parapety, jež jsou členěna štíhlými opěráky zakončenými štítky, používanými ve vrcholné gotice. Na jihozápadní straně je kostel ukončen polygonálním uzávěrem, na jehož části je spojovací krček s přilehlou novogotickou budovou dnešního internátu (bývalý sirotčinec). Závěr je členěn třemi opěrnými pilíři a třemi hrotitými okny. Na jihovýchodní straně kostela je umístěn výklenek se sochou sv. Jana Nepomuckého (viz samostatné heslo). Stěny a strop kostela zdobí bohaté především rostlinné a geometrické motivy. Nad vstupními dveřmi se nachází vitráž s rukou Boží. Zádveří je v západní části vyzdobeno malbou zobrazující Chrám v Jeruzalémě, východní strana zobrazuje Getsemanskou zahradu a Olivovou horu. Dveře vedoucí do hlavního sálu jsou zdobeny barevnými kříži..

století vybudovala komplex objektů se sirotčincem, školou a kostelem sv. Rodiny. Kostel byl postaven v letech 1866-1867 Jakobem Stabernákem v novogotickém slohu s interiérem vyzdobeném v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Stavěn byl současně s novogotickou budovou (dnešním internátem). Vysvěcen byl 3.6.1888. V roce 1950 byl komunistickým režimem zkonfiskován a sloužil třeboňskému archivu. V roce 1992 byl kostel opraven. Na začátku druhé dekády 21. století byl archiv přestěhován a od roku 2011 se otevíral k příležitostným akcím. Od roku 2014 se po mnohých letech otevřel ke konání bohoslužeb i pro kulturní a vzdělávací akce (přednášky Jihočeské univerzity a Akademie věd). Od roku 2018 je kulturní památkou ČR..