Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.
Vidov (německy Wiederpolen) je obec ležící v okrese České Budějovice, na pravém břehu řeky Malše, necelých 6 km jihovýchodně od centra krajského města. Oblast Vidova byla obývána již v době předhistorické, o čemž svědčí pozůstatky mohylového pohřebiště z rané doby bronzové (19.-16. století př. n. l.) v lokalitě Panský les jihovýchodně od obce. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1357, kdy byl vladyka Jindřich z Vidovpole (de Biedowopole) svědkem ve věci jmenování faráře v Nákří. Nejstarší zmínky o členech tohoto rodu (de Widerpol, de Widova pole) ukazují, nazývala se vesnice zpočátku Vidovo, tj. Vítovo pole; název v nynější podobě (in Widowie) je doložen roku 1415. Z pamětihodností zde najdeme lidovou architekturu - stavení čp. 1 se zvoničkou (1886) a čp. 3 (1889) a několik datovaných štítů, výklenkovou kapličku, bývalý mlýn z poloviny 16. století a v nedalekém lese shora zmíněné mohylové pohřebiště. Obec leží na silnici III/15523 (kolem povede na estakádě dálnice D3). Prochází tudy cyklostezka č. 1018 a modrá turistická stezka. Zajíždí sem linka 10 MHD z Českých Budějovic i linkové autobusy. Vede tudy železniční trať č. 199 České Budějovice-České Velenice-Gmünd, zastávka zde však není.
Wikipedie.cz; mapy.cz; Jaroslav Špiroch., 13.7. 2023
popis
Přestože tvrz už od 16. století chátrala, je ještě zachycena na malované mapě třeboňského panství z roku 1684. Tento zajímavý obrazový doklad lze pokládat za relativně věrohodný, alespoň se tak jeví při srovnávání ostatních zachycených lokalit. Známé skutečnosti dovolují si vytvořit přibližný obrázek o podobě tvrze, která získala již ve 14. století charakter opevněné tvrze. Její hlavní obytnou i obrannou stavbu pravděpodobně představovala masivní čtyřboká věž, která byla obehnána hradbou, a do tohoto uzavřeného areálu patřily také další provozní objekty. Tvrz stávala při severovýchodním okraji historického jádra vsi Vidova a svou jižní stranou přiléhala k návsi. Na severu, východě a západě tvořil přirozenou ochranu Tvrzský rybník, od začátku 19. století již neexistující a proměněný v pole. Sídlo tedy zaujímalo jakýsi plochý nízký ostroh, který byl na straně k návsi přeťat příčným příkopem tak, že voda obepínala tvrz ze všech stran.…
číst dále
Tvrze,hrady a zámky Českobudějovicka, Historicko-vlastivědný spolek,D.Kovář,Protisk Č.B.2011; Jaroslav Špiroch., 13.7. 2023
historie
Vidov bylo původně královské manství s povinností k hradu Fronburg (Hluboká n.Vlt.). Jako první držitel se připomíná v roce 1357 Jindřich z Vidovopole. Po něm následovali Beneš (Vidovec z Vidova 1364-1383) a Jan z Vidovopole (1408). Jeho dědicem byl Jindřich Kolman z Křikavy, který v roce 1418 prodal statek se vsí Hodějovicemi Janu Tožicemu z Tožice. Po jeho smrti v roce 1456 jej vystřídala vdova Markéta ze Ždánic se synem Janem. Z řady dalších majitelů je třeba jmenovat Lva z Rožmitálu, jenž koupil vidovský statek v roce 1475 a jeho syna Zdeňka. Asi v roce 1490 koupil statek Vok z Rožmberka a připojil jej k třeboňskému panství; v roce 1509 byla tvrz propuštěna z manského závazku. Kdy tvrz zanikla, není známo. Za Rožmberků ztratila tvrz funkci šlechtického sídla a zchátrala. V roce 1541 byla do obnovených zemských desk vložena ves Vidov s pustou tvrzí.
Hrady,zámky a tvrze v Čechách,na Moravě a ve Slezku,Jižní Čechy,Svoboda1986; Tvrze,hrady a zámky Českobudějovicka Historicko-vlastivědný spolek,D.Kovář,Protisk Č.B.2011; Jaroslav Špiroch., 13.7. 2023