Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.
Nejpozději počátkem 14. století zde byly zde založeny dva dvorce. První z nich – zvaný Žižkův – se zmiňuje v roce 1378, kdy ho prodává Jan Žižka Vilému Puckovi z Trumaně. Druhý – zvaný Mikšův – se v roce 1381 stává majetkem Peška z Trocnova, příbuzného Jana Žižky. Oba dvorce v rozmezí let 1399–1425 získávají páni z Dvorce. Poslední představitel tohoto rodu Oldřich z Dvorce prodává oba dvorce v roce 1484 augustiniánskému klášteru v Borovanech. Ten je vlastní do svého zániku v roce 1579, poté dvorce přecházejí do vlastnictví Rožmberků. V roce 1661, kdy byl obnoven borovanský klášter, se dvorce stávají opět jeho majetkem a v druhé polovině 17. století dvorce zanikají. Správa majetku je vykonávána z nedalekého nově založeného poplužního dvora. Větší dvorec (Mikšův) byl archeologicky odkryt v rozmezí let 1921–1937 J. Petříkem. Dvorec podle nálezů zanikl velkým požárem. Poloha menšího dvorce (Žižkova) byla určena v roce 1938 J. Petříkem a prozkoumán v roce 1956 A. Hejnou. Jde o malá sídla s jednoduchým opevněním (palisáda, plot) s budovou rozdělenou na část obytnou a část provozní s kuchyní, poblíž kterých stál hospodářský objekt. Jde o panská sídla nejnižšího stupně, kterých není v Čechách odkryto mnoho.
Petr Nožička, 18.7. 2010
