Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.
Orty
před vstupem do systému
© 2002 Vlky, Jiří Čížek

Volně přístupný systém pův. kaolinových dolů s nádhernými chodbami. V některých místech je trošku více vlhko. Vlakem se vydejte do Českých Budějovic pak trolejbusem na konečnou na Borek a pak hledejte v lesíku směrem na Hosín.

24.6. 2002
0.5 min
Ikona Historický důl na kaolin z 19. století založený v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10%. ...
24.6. 2002, Ceule u místa

V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nyzývaných „hosínské koule“. Bylo použito dobývací metody „chodbicování“, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z mantanistického hlediska jde o dílo v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů. Přírodní památka je chráněna dle zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vtup na vlastní nebezpečí..

24.6. 2002 Ceule u místa
1.7 min
Ikona Historie důlního díla se začíná psát v polovině 19. století, kdy Josef Hardtmuth ještě netuší, že se stane světoznámým výrobcem tužek. Ve Vídni vyrábí napodobeniny bílé anglické keramiky Wedgwood i ála China a chystá se přestěhovat svou firmu do Českých Budějovic. ...
6.1. 2003

Surovinu bude těžit v blízkém Hosíně, kde jsou již od nepaměti šachtičky s několika rozrážkami, odkud okolní obyvatelé brali materiál na domácí keramiku. Firma Hardtmuth v Hosíně těží hrubozrnný kaolinitický nebo kaolinit-illitický pískovec až jemnozrnný slepenec klikovského souvrství senonského stáří. Plavením získaný kaolin je bílý, žáruvzdorný, ale díky křemennému siltu málo vazký (V. Cílek, 1988). Zpočátku je využíván výhradně na jemnou a hrubší keramiku, jako jsou malířské misky, tyglíky a dlaždice. Při rozširování výroby o barevné křídy a pastelky se ho firma snaží využívat, ale díky primitivnímu způsobu plavení je pro tužkárenství nevhodný. Ve tvrdém konkurenčním boji nemohla nízká kvalita výrobků z hosínského kaolínu obstát hlavně pro nažloutlou barvu po výpalu a nedostačující mechanické vlastnosti. Před rokem 1898 proto přechází firma na sedlecký kaolin a na výrobu tužek. V Hosíně po ní zůstává obdivuhodné důlní dílo. Krátce, v letech 1904-1906, používala kaolin z hosínských pískovců firma Jarolím na výrobu umělého mramoru pro kavárnické stolky. Haldy písků, vzniklých jako odpad při plavení kaolinu a skladovaných bez užitku, použil v roce 1918 pan Mika z Nemanic k výrobě cementového zboží, hlavně tašek. Po zpracování vhodných zásob pan Mika odchází a ložisko je definitivně opuštěné, ale zdaleka ne zapomenuté. V jedné z chodeb vzniká protiletecký kryt, je vypracován projekt exkluzivní restaurace se skleněnou stěnou, umožňující pohled do monumentálních chodeb dolu (lidový vypravěč J.Brožek, ústní sdělení), v šedesátých letech se zkoumá možnost obnovení těžby. Ale ani kryt, restaurace či široce rozevřená těžní jáma nepřekračují prahy projekčních kanceláří..

6.1. 2003

Půdorys místa


Komentáře

Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB), Borek

Místa v okolí

 kamenná boží muka
 výklenková kaple
 Libníč
 kaple sv. Floriána
 Hluboká nad Vltavou
 sýpka
 kaple sv. Rocha
 Rudolfov
 boží muka
 ZOO Ohrada
 Purkmistrovský dům
 kostel sv. Víta
 židovský hřbitov
 Ohrada
 Královský rybník
 Hradec u Dobřejovic
 Baba
 Lustenek
 Rabenštejnská věž
 Přední vodní mlýn
 dvůr Vondrov
 Černá věž
 solnice
 Puklicův dům
 Masné krámy
 kostel sv. Vojtěcha
 Samson
 radnice
 biskupská rezidence
 Solní brána
 kostel sv. Rodiny
 výklenková kaple
 Zlatý most
 Houžná
 muzeum koněspřežky
 Locus perennis
 vodárenská věž
 výklenková kaple
 Mariánský pramen
 kaple
 fara
 Červený dvůr
 kovárna
 Provod, Prochod
 kaple
 venkovský dům
 Vildštejn
 kostel sv. Václava
 Doubíčko
 socha Immaculaty
 kaple
 výklenková kaple
 Machovice
 Staré Machovice
 Karlův hrádek
 vodojem
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Mikuláše
 fara
 kaple sv. Anny
 výklenková kaple
 kaple sv. Vojtěcha
 boží muka Piety
 kostel sv. Václava
 výklenková kaple
 barokní kamenný most
 výklenková kaple
 Zvíkov u Lišova
 Doubravice
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 historická kovárna
 špýchar s bránou
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Jiří
 studna Svatá Voršila
 Suchá
 boží muka
 fara
 výklenková kaple
 Vidov
 boží muka
 Zborov
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 zvonička
 Švamberk
 výklenková kaple
 Poříčí
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Josefa
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Rozálie
 Radonice
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 kaplička sv. Anny
 dvůr Koroseky
 boží muka
 výklenková kaple
 kaple sv. Floriána
 Kubatův pomník
 Boršov
 návesní kaple
 Mysletín
 kovaný kříž
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 kříž
 výklenková kaple
 Plavské rechle
 výklenková kaple
 kaple Svaté Rodiny
 boží muka
 pranýř
 Malé Chrášťany
 kaplička Panny Marie
 návesní kaple
 výklenková kaplička
 výklenková kaple
 špýchar
 kaplička Panny Marie
 Čakovec
 Ledenice
 Hvozdno
 výklenková kaple
 kostel sv. Linharta
 výklenková kaple
 boží muka
 Vlhlavy
 fara
 kaple
 Kamenný Újezd
 kostel Všech svatých
 Habří
 Habří
 boží muka
 kamenný rozcestník
 Doudleby
 Doudleby
 kostel sv. Vincence
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Libív
 kovaný kříž
 Maškovec
 Litoradlice
 boží muka
 boží muka
 kovárna
 kostel sv. Víta
 kamenný rozcestník
 Býšov
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Dismase
 Dříteň
 kovárna
 návesní kaple
 kaple
 Knín
 Kluk
 boží muka
 kaple
 radnice
 Borovany
 pranýř
 kaple
 kaple
 výklenková kaple
 kostel sv. Štěpána
 výklenková kaple
 boží muka
 Chvalešovice
 Horusický rybník
 Chlum
 Hluboká u Borovan
Základní informace místa
ID místa: 1122
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.6.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama