dvůr na mapě stabilního katastru z roku 1827; šipkou označena obytná budova patrně na místě tvrze
© Jaroslav Špiroch 04/2023
Osada Mysletín je součást městyse Ledenice v okrese České Budějovice, zhruba 1,5 km jihozápadně od něj. Na místě současného hospodářského dvora stávala ve středověku vesnice, jejíž součástí byla i tvrz. Jako první majitel se připomíná Jan z Mysletína v letech 1376-1411. Za třicetileté války ves byla těžce poškozena a po ní i s tvrzí zanikla. Na jejím místě vznikl v roce 1719 nový barokní hospodářský dvůr podle plánů schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V letech 1868-1949 zde hospodařila rodina Velemínských. Poté připadl státním statkům a od roku 1995 se o něj stará firma Agro Hochstaffl. Areál je veřejnosti nepřístupný.
V okolí budov rostou dva památné stromy - lípa a jasan. Stromové aleje, vybíhající paprsčitě od budov dvora, jsou typickým pozůstatkem barokní krajiny. Mysletín je přístupný po silnici z městyse Ledenice; nedaleko prochází trať č. 199 České Budějovice-České Velenice-Gmünd. Neprochází tudy žádná turistická stezka, ani cyklotrasa.
Mysletín se nejpozději po polovině 14. století stal šlechtickým sídlem, mezi jehož držiteli se poprvé připomíná Jan z Mysletína v letech 1376-1411. Roku 1378 ho nalézáme jako svědka na listině společně s Janem Žižkou z Trocnova. ...V 2. polovině 15. století ztratil Mysletín na přechodnou dobu funkci šlechtického sídla, neboť jej získali Rožmberkové a stal se součástí třeboňského panství. Roku 1509 Petr a Oldřich z Rožmberka prodali mysletínský dvůr poddanému Burianovi ze Žitče. Ještě při zápisu statku do obnovených zemských desek v roce 1541 je zaznamenána ves Mysletín "i s tvrzí, na které Burjan sedlák sedí". Neznámým způsobem pak získal mysletínský statek Petr Robmháp ze Suché, který sem v roce 1575 zval Viléma z Rožmberka na posvícení. Potom se vrátil Mysletín do rožmberských rukou a v letech 1593-1597 ho Petr Vok z Rožmberka věnoval svému úředníku Martinu Greinarovi z Veveří. Tento zámožný rožmberský dvořan měl v úmyslu přestavět a rozšířit obytnou budovu dvora na reprezentativní renesanční tvrz o dvou patrech, zřejmě se dvěma křídly. Dne 5. dubna 1598 uzavřel smlouvu se stavitelem mistrem Hansem Paitem, která je velmi zajímavým a na Českobudějovicku ojedinělým dokladem svého druhu. Ve smlouvě byla podrobně popsána všechna práce přestavby. S největší pravděpodobností však z realizace sešlo, neboť již v roce 1601 Greinar prodal dvůr a ves Mysletín opět Petru Vokovi z Rožmberka - tvrz v této souvislosti není připomenuta. Někdy mezi lety 1600-1606 se Greinar usadil ve Lhenicích, kde si vybudoval sídlo stejného typu (viz samostatné heslo - panský dům), jak je popsáno ve smlouvě se stavitelem mistrem Hansem Paitem v roce 1598. Za stavovského povstání byl dvůr vypálen a během třicetileté války zanikla také ves. V roce 1681 špatně prosperující dvůr vyhořel a na jeho pozemcích byla opět založena osada. Roku 1719 byla zrušena a vystavěn nový dvůr s ovčínem. Dvůr náležel k třeboňskému panství knížat ze Schwarzenbergu, a to až do dvacátých let 20. století. Středověké a raně novověké mysletínské sídlo mělo bezpochyby charakter tvrze, jejíž podoba však není známa. Pozůstatky se mohly dochovat v jižní části východního křídla, jak nasvědčuje plán schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera z roku 1719; ten zde zachytil starší obdélnou budovu o dvou a čtyřech okenních osách..
|
Přihlášení |
