
Kájov - německy Gojau - je obec v okrese Český Krumlov, ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. První zmínka o ní pochází z roku 1263 jako vesnici spadající pod cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. Je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Je zde spousta pamětihodností, z nichž většinu najdete v samostatných heslech nebo v Seznamu kulturních památek v Kájově. Celá severní část Kájova se nachází v CHKO Blanský les. Autobusové spojení má s Českým Krumlovem, Horní Planou, Polnou na Šumavě, Českými Budějovicemi a Kvildou. Východním okrajem prochází železniční trať č. 194: České Budějovice - Kájov - Nové Údolí (žst. se nachází necelý 1 km od poutního areálu). Prochází tudy modrá a žlutá turistická stezka a cyklotrasy č. 1047, 1167 a 1254.
Podle kolorované rytiny z roku 1660 zde bývala jen prostá dřevěná lávka, podle mapy z doby kolem roku 1700 zde byla dřevěná krytá lávka. Ikonograficky doložený ve zděné podobě je v 19. století a dle fotografie Josefa Seidla z počátku 20. století zde byl kamenný obloukový most se zídkami a dvěma kapličkami proti sobě v ose mostu. Je konstruován jako masivní, kamenný, jednoobloukový, kolmý, s křídly, v současné době bez zídek, kapliček a omítek. Nemá pravidelný tvar, na koncích se mírně rozšiřuje. Mostní otvor je tvořen polokruhovou klenbou, jejíž paty sahají až k terénu bočních svahů koryta potoka. Klenba je vyzděna z plochého lomového kamene. Vnější část spár je většinou vyplněna betonem; slabým betonovým potěrem je také opatřena koruna zdiva. Horní část mostku je dnes mírně vyklenuta, pochůzná plocha je tvořena kamenným zdivem samotného mostku. Na obou stranách na vazbu jsou přizděna šikmá křídla, počínající od pat klenby, se skloněnou rovinou. Mostek je velmi hodnotným a autenticky dochovaným příkladem technické stavby a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v 19. století v jihočeském regionu. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..