
Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s vysokou hranolovou věží (36 m) v západním průčelí. Loď je uzavřena polokruhovým kněžištěm. Ve výklenku do náměstí je socha sv. Jakuba, patrona horníků. Vybavení je rokokové, obsahuje umělecky zajímavé předměty, jako je achátový krucifix ze začátku 17. století či tabulový obraz Madony od nizozemského malíře z počátku 16. stol.
Před vchodem do kostela je malé lapidárium, do kterého byly sneseny kříže, které většinou původně lemovaly a vyznačovaly důležitá místa na místní části norimberské zemské stezky, která se v Kladrubech rozdvojovala na větev tachovskou a přimdskou.
Petra, který stával v místě dnešního kladrubského hřbitova od 12. století do roku 1796. Kostel byl poškozen za husitských válek, opraven a znovu vážně poškozen požárem r. 1711. Když se mu v roce 1722 propadl strop, bylo rozhodnuto o celkové přestavbě. Ta proběhla v letech 1772–1779 a dala kostelu dnešní barokní ráz. V roce 1792 byl povýšen na farní a krátce nato byl zrušen hřbitov, který k němu patřil. V roce 1843 znovu vyhořel a dlouho měl místo báně nízkou dřevěnou střechu. Kostel prošel opravami v sedmdesátých letech 20. století a na samém jeho závěru v roce 2000..