© Jaroslav Špiroch 06/2023
Dvoupodlažní budova kaple byla postavena ve svahu na západní straně hřbitova v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie a navazuje na hřbitovní zeď. Má tvar nepravidelného osmiúhelníku, přičemž její východní část je protažená. Po stranách je osvětlena elipsovitými okny a na zadní straně jsou větrací otvory. Vstupní portál na západní straně má žulové ostění. Nad ním je nápisová deska ve znění: HROBKA KOLOWRATŮ KRAKOWSKÝCH. Je krytá osmiúhelnou taškovou střechou, v jejímž vrcholu je kovový válec s malou bání a na ní kříž. V horním podlaží je podlaha krytá kamennými dlaždicemi. Prostor je zaklenut melounovou klenbou. V čele je dřevěný oltář a po stranách čtyři dřevěné lavice. Stěny zdobí malby se jmény zde pochovaných šlechticů. Za vstupem se v podlaze nachází vstup do hrobky v nižším podlaží. Zakrývá ho betonová deska s vyrytým reliéfem. Krypta má stlačenou klenbu a její zdi jsou hrubě omítnuty. Posledními zde pochovanými… číst dále
Na místě nynější hrobky původně stávala hřbitovní kaple sv. Barbory. Hřbitovní kaple byla vysvěcena 30. října 1758 světícím biskupem Emanuelem Arnoštem z Waldsteina. O její stavbu se zasloužil týnecký farář Vavřinec Vlasák a vystavěl jí zednický mistr Jan Korbel. V době josefínských reforem byla zrušena loretánská kaple u Týnce (dnešní osada Loreta) a před rokem 1790 bylo vnitřní vybavení včetně Černé madony přeneseno sem do kaple. Zůstalo zde až do 2. října 1831, kdy bylo přeneseno zpět do obnovené kaple v Loretě. Pozdější nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Českého království Vilém Albrecht I. Krakowský z Kolowrat (1600-1688) získal malé panství Týnec v roce 1624 od své první manželky Anny Evy Wiederspergové z Wiederspergu. Jako hluboce věřící katolík podporoval i kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož krypta sloužila jako pohřebiště. V 19. století byla krypta zaplněna a proto byla v roce 1839 kaple sv.… číst dále
|
Přihlášení |
