Původně románský jednolodní kostel z 1. třetiny 13. stol. stojí uprostřed hřbitova v horní části obce. Několikrát přestavován, z původní románské stavby je viditelně zachovaný obloučkový vlys na hlavní lodi, lizény v nárožích a půlkruhový portál.
Kostel je jednolodní podélná stavba otočená pětibokým přesbytářem k jihovýchodu, čtvercová sakristie je na severovýchodní straně, pětiboká kaple sv. Apoleny na jihozápadní straně, hranolová věž je v severozápadním průčelí. Z původní románské stavby se zachovala loď stavěná kvádříkovou technikou, možná i přízemí věže. Viditelně je zachovaný obloučkový vlys a zubořez na hlavní lodi, lizény v nárožích a částečně i půlkruhový portál. Lunetová římsa presbytáře je z konce 16. století. Presbytář má valenou klenbu s výsečemi, strop v lodi je barokní, sakristie je sklenuta křížově, kaple je plochostropá, v podvěží je klášterní klenba se štukovou výzdobou. Vnitřní vybavení pochází převážně z 18. století. Na hlavním oltáři je obraz sv. Bartoloměje od V. Kroupy z roku 1852. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckého a Svaté rodině. Cínová křtitelnice je z roku 1555, dřevěná pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století. Figurální a znakové náhrobníky v interiéru kostela pocházejí ze 16. a 17. století.
Ivka (Kolektiv autorů: Umělecké památky Čech 2, Academia, Praha 1978; Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Academia, Praha 1971), 1.6. 2009
Původně románský kostel z první třetiny 13. století byl přestavěn ke konci 16. století a v 17. století. Věž a oratoř nad sakristií jsou z roku 1684. Další přestavba proběhla v roce 1804, úpravy pak v letech 1910 a 1924.
Ivka (Kolektiv autorů: Umělecké památky Čech 2, Academia, Praha 1978; Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Academia, Praha 1971), 1.6. 2009
