Mapa hradiště
© Jaroslav Špiroch 05/2020
Obec Doudleby dýchá dávnou historií. Nachází se asi 10 km jižně od Českých Budějovic na řece Malši. V obci se nachází kostel sv. Vavřince s kaplí sv. Barbory, fara na místě bývalé tvrze rytířů Doudlebských z Doudleb a zejména přemyslovské hradiště, o němž je první psaná zpráva v Kosmově kronice z počátku 12. století v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete Slavníka k roku 981 (viz samostatná hesla).
Podle archeologických výzkumů byla akropole hradiště dřevěná stavba. Celková plocha hradiště má rozlohu asi 4,8 ha. ...Akropole ležela v místech, kde je spojovací šíje meandru sevřená řekou na pouhých 115 m; plocha využitelná k osídlení přitom dosahovala rozměrů asi 200 x 60 m; na území kostela (viz samostatné heslo), fary (viz samostatné heslo), části hřbitova a farního pozemku. Z východní strany chránily hradiště dva pásy příčných hradeb. Za vnějším východním valem, jehož pozůstatky jsou stále patrné (dosahuje několikametrové výšky a délky asi 100 m), následovalo lichoběžníkové předhradí. Ze západní strany chránily hradiště tři valy (částečně patrné ve zbytcích v zástavbě obce) a prostor mezi nimi bývá označován jako podhradí. Z jihu a severu obtékala hradiště řeka Malše a přístup chránily strmé stráně. Přes řeku byly také dva brody, jeden v místě dnešního mostu, druhý v protějším záhybu řeky. To málo z archeologických výzkumů: v r. 1940 provedl nevelký odkryv B. Dubský a objevil pozůstatky zahloubeného obydlí (na vnitřním hradišti v prostoru za nynější hřbitovní kostnicí) a při záchranných výzkumech v okolí kostela získal J. Thoma v 90. letech 20. století několik esovitých záušnic (u základů jižní zdi kostelní budovy), svědčících o existenci raně středověkého pohřebiště..
První písemná zmínka o existenci Doudleb se váže k r. 981, která je patrně mylná, pochází od nejstaršího kronikáře Kosmy, jenž ovšem svou kroniku sepsal na začátku 12. století. Kosmas se zmiňuje o smrti mocného knížete Slavníka (otce sv. ...Vojtěcha) a za meze na jižní straně pokládá Chýnov, Doudleby a Netolice. Většina současných historiků se přiklání k názoru, že slavníkovské území nebylo tak rozsáhlé, jak popisuje Kosmas a že hradiště, které v té době v Doudlebech stálo, patřilo od počátku českým knížatům z rodu Přemyslovců a sídlili zde přemyslovští správci.To však nic nemění na významu Doudleb jako starobylého správního střediska jižních Čech (patrně až do konce 12. století - ještě k r. 1186 je v písemných pramenech zmiňován doudlebský kastelán)..
|
Přihlášení |
