Horní tvrz, vjezd do nádvoří od jihovýchodu
© Jaroslav Špiroch 06/2019
Horní (hořejší) tvrz stála v severozápadním rohu usedlosti č. p. 1 a svým severním bokem přiléhala k sousednímu hospodářství č. p. 2 a 3 (dolní tvrz). Dnes tu najdeme protáhlou patrovou budovu, krytou valbovou střechou. Původní vzhled ani stavební vývoj neznáme, dnešní podoba je dílem radikální přestavby z r. 1834. Půdorys však zůstal zachován. Budova je spojena pod jedinou střechou, má jednotnou úpravu fasád a vnitřní prostory jsou stavebně i provozně propojeny, ale je zřejmé, že se objekt skládá ze dvou částí: na zadní (západní) obdélnou stavbu přímo navazuje přední, mírně lichoběžníková část, obrácená užším průčelím k cestě a do návsi. Celek má tedy protáhlý šestiúhelný tvar. Místnosti jsou buď plochostropé nebo mají jednoduché valené či plackové klenby. Jižní trakt usedlosti tvoří protáhlý objekt bývalého pivovaru s patrovou přední částí (fungoval od konce první čtvrtiny 17. stol. do osmdesátých let 19. věku). Naposledy byla budova… číst dále
Původní sídlo v Habří mělo pravděpodobně podobu rezidenčního dvora. Až při dělení rodinného majetku v r. 1523 je zde vůbec poprvé v souvislosti s Habřím užito označení tvrz. Horní (Hořejší) tvrz nese č. p. 1. Hořejší polovinu tvrze s polovinou dvora převzal Mikuláš Roubík z Hlavatec. V r. 1541 se stávají majiteli Jindřich a Jiřík Ojířové z Protivce. Jiřík se zde připomíná ještě koncem r. 1584; krátce poté zemřel. Po jeho smrti přešel přes jeho dceru do majetku Kalkreiterů z Kalkreitu, jež tvrz drželi až do r. 1620 (formálně ještě r.1623). Poslední majitel Melichar Kalkreiter z Kalkreiteru se totiž připojil ke konfederaci po boku vzbouřených českých stavů a proto v r. 1620 bylo Habří obsazeno císařským vojskem, vedeným generálem Donem Baltazarem Marradasem. V r. 1623 konfiskační komise odsoudila Melichara Kalkreitera ke ztrátě poloviny majetku, kromě jiného i Habří. Jako náhradu za válečnou půjčku císaři jej… číst dále
|
Přihlášení |
