pohled na kapli (vpravo) ze severovýchodu
© Jaroslav Špiroch 04/2024
Kájov - německy Gojau - je obec v okrese Český Krumlov, ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. První zmínka o ní pochází z roku 1263 jako vesnici spadající pod cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. Je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Je zde spousta pamětihodností, z nichž většinu najdete v samostatných heslech nebo Seznamu kulturních památek v Kájově. Celá severní část Kájova se nachází v CHKO Blanský les. Autobusové spojení má s Českým Krumlovem, Horní Planou, Polnou na Šumavě, Českými Budějovicemi a Kvildou. Východním okrajem prochází železniční trať č. 194: České Budějovice - Kájov - Nové Údolí (žst. se nachází necelý 1 km od poutního areálu). Prochází tudy modrá a žlutá turistická stezka a cyklotrasy č. 1047, 1167 a 1254.
Kaple byla vestavěna do areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1699, 22 let před blahořečením sv. Jana Nepomuckého. ...Je to stavba na obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou, na straně ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie se zděným štítem. Průčelí jsou strohá, jejími plastickými prvky jsou pouze výrazná korunní římsa a na ní navazující římsy trojúhelných štítů, oba přeťaté zhruba uprostřed výšky další římsou evokující pološtít s nástavbou. Čelo budovy patří kapli sv. Jana Nepomuckého obsažené v interiéru; vypovídají o ní dvě vysoká okna patra, rámovaná stuhovými žulovými šambránami. Na středu bývalo třetí okno, které bylo dodatečně zazděno a nahrazeno nikou s konchou ve tvaru mušle a sochou sv. Jana Nepomuckého. Pod nikou je vstupní raně barokní portál s římsovými patkami a s vrcholovým klenákem s letopočtem 1669. Obdélná plochostropá kaple má římsovou výzdobu s hlavami andělů na stropě. Naproti třem obdélných oken na západní straně je dřevěná kruchta, pod ní železná kamna a vestavěná dřevěná zpovědnice. Hlavním prvkem oltáře, který byl postaven dle návrhu malíře Křišťana Dittmanna z Prahy, je socha sv. Jana Nepomuckého (dar vrchního trubače knížete Eggenberga - Daniela Brejchy z roku 1694). Později přibyly po stranách oltáře sochy sv. Prokopa a Edmunda od sochaře Filipa Ramblera z Friedberku. V roce 1704 byly postaveny malé varhany, které byly darovány knížetem Janem Kristiánem z Eggenberka. Po přístavbě kaplanky byla nad kaplí v roce 1724 postavena malá věžička se zvonkem; obnovena v kopii v roce 1883. Další drobné zásahy provedeny v průběhu 19. a 20. století. Památkově chráněná od 3. 5. 1958..
