
Kájov - německy Gojau - je obec v okrese Český Krumlov, ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. První zmínka o ní pochází z roku 1263 jako vesnici spadající pod cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. Je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Je zde spousta pamětihodností, z nichž většinu najdete v samostatných heslech nebo Seznamu kulturních památek v Kájově. Celá severní část Kájova se nachází v CHKO Blanský les. Autobusové spojení má s Českým Krumlovem, Horní Planou, Polnou na Šumavě, Českými Budějovicemi a Kvildou. Východním okrajem prochází železniční trať č. 194: České Budějovice - Kájov - Nové Údolí (žst. se nachází necelý 1 km od poutního areálu). Prochází tudy modrá a žlutá turistická stezka a cyklotrasy č. 1047, 1167 a 1254.
Je to stavba na obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou, na straně ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie se zděným štítem. Průčelí jsou strohá, jejími plastickými prvky jsou pouze výrazná korunní římsa a na ní navazující římsy trojúhelných štítů, oba přeťaté zhruba uprostřed výšky další římsou evokující pološtít s nástavbou. Čelo budovy patří kapli sv. Jana Nepomuckého obsažené v interiéru; vypovídají o ní dvě vysoká okna patra, rámovaná stuhovými žulovými šambránami. Na středu bývalo třetí okno, které bylo dodatečně zazděno a nahrazeno nikou s konchou ve tvaru mušle a sochou sv. Jana Nepomuckého. Pod nikou je vstupní raně barokní portál s římsovými patkami a s vrcholovým klenákem s letopočtem 1669. Obdélná plochostropá kaple má římsovou výzdobu s hlavami andělů na stropě. Naproti třem obdélných oken na západní straně je dřevěná kruchta, pod ní železná kamna a vestavěná dřevěná zpovědnice. Hlavním prvkem oltáře, který byl postaven dle návrhu malíře Křišťana Dittmanna z Prahy, je socha sv. Jana Nepomuckého (dar vrchního trubače knížete Eggenberga - Daniela Brejchy z roku 1694). Později přibyly po stranách oltáře sochy sv. Prokopa a Edmunda od sochaře Filipa Ramblera z Friedberku. V roce 1704 byly postaveny malé varhany, které byly darovány knížetem Janem Kristiánem z Eggenberka. Po přístavbě kaplanky byla nad kaplí v roce 1724 postavena malá věžička se zvonkem; obnovena v kopii v roce 1883. Další drobné zásahy provedeny v průběhu 19. a 20. století. Památkově chráněná od 3. 5. 1958..