Čakovec

V 17. stol. vyšebrodský klášter provedl po zpustošení rozsáhlejší stavební úpravy, které upřednostnily jeho hospodářskou funkci. Celková přestavba pak proběhla po požáru v r. 1819 v klasicistním stylu za vyšebrodského opata Isidora Teutschmanna (monogram a letopočet na vjezdové bráně). Hlavní obytnou stavbou je mohutná patrová budova obdélného půdorysu vpravo od vjezdové brány zaujímá vstupní stranu dvora a je kryta sedlovou střechou. Na jejím východním štítě je opatský znak..

V letech 1337-1354 připomínán Jan neboli Ješek z Čakova. Ze druhé poloviny 15. století pochází již více zmínek o rodině Čakovců z Bohušic, kteří byli stoupenci a také věřiteli Rožmberků. Z nich je mimo jiné připomínán Jan z Bohušic a Čakova, za něhož byla tvrz v r. 1469 násilně obsazena Jindřichem Roubíkem z Hlavatec. Posléze byla dobyta zpět za pomoci lidí Jana z Rožmberka a vrácena zpět majiteli. Z dalších příslušníků rodu Jiřík z Bohušic a z Čakova dal pravděpodobně zdejší tvrz přebudovat na pohodlné renesanční sídlo na sklonku 60. let 16. století a pak ještě okolo r. 1582. Také jeho syn Přibík prováděl ke sklonku 16. stol. nějaké úpravy. Přibík zemřel někdy kolem pol. 20. let 17. století, takže byl ještě svědkem vypálení tvrze v r. 1620. Opuštěný statek připadl zřejmě záhy po porážce vzbouřených stavů klášteru ve Vyšším Brodě, který statek obnovil. Přibík Čakovec z Bohušic však r. 1623 získal statek zpět, avšak jeho synové ho prodali zpět klášteru v r. 1630. Klášter ho využíval od té doby jen k hospodaření a tvrz sloužila nejspíše jako obydlí zaměstnanců. V r. 1819 celý statek vyhořel a musel projít přestavbou, která se zřejmě z podstatné části rovnala novostavbě. V r. 1919 v rámci pozemkové reformy došlo k záboru dvora a parcelaci pozemků. Nyní je objekt v soukromém vlastnictví a nepřístupný..