
Areál bývalého dvora s původní tvrzí leží v jihozápadní části Čakovce. Původní středověká tvrz se za posledních Čakovců proměnila v pohodlné renesanční sídlo. V 17. stol. vyšebrodský klášter provedl po zpustošení rozsáhlejší stavební úpravy, které upřednostnily jeho hospodářskou funkci. Celková přestavba pak proběhla po požáru v r. 1819 v klasicistním stylu za vyšebrodského opata Isidora Teutschmanna (monogram a letopočet na vjezdové bráně). Hlavní obytnou stavbou je mohutná patrová budova obdélného půdorysu vpravo od vjezdové brány zaujímá vstupní stranu dvora a je kryta sedlovou střechou. Na jejím východním štítě je opatský znak.
Ve 13. stol. náležel Čakovec Rožmberkům. Nejpozději v jeho první třetině byl působištěm drobného šlechtického rodu, spřízněného s Harachéři. V letech 1337-1354 připomínán Jan neboli Ješek z Čakova. Ze druhé poloviny 15. století pochází již více zmínek o rodině Čakovců z Bohušic, kteří byli stoupenci a také věřiteli Rožmberků. Z nich je mimo jiné připomínán Jan z Bohušic a Čakova, za něhož byla tvrz v r. 1469 násilně obsazena Jindřichem Roubíkem z Hlavatec. Posléze byla dobyta zpět za pomoci lidí Jana z Rožmberka a vrácena zpět majiteli. Z dalších příslušníků rodu Jiřík z Bohušic a z Čakova dal pravděpodobně zdejší tvrz přebudovat na pohodlné renesanční sídlo na sklonku 60. let 16. století a pak ještě okolo r. 1582. Také jeho syn Přibík prováděl ke sklonku 16. stol. nějaké úpravy. Přibík zemřel někdy kolem pol. 20. let 17. století, takže byl ještě svědkem vypálení tvrze v r. 1620. Opuštěný… číst dále