© Jaroslav Špiroch 05/2020
Věžovitá tvrz stojí uprostřed řadové zemědělské zástavby. Je to patrová budova z neomítnutého lomového kamene o rozměrech 13,5 x 11 m, jejíž nároží jsou zpevněna většími a částečně opracovanými kameny. Budovu tvrze kryje nízká valbová střecha. Částečně je i podsklepená. Původně byla dvoupatrová, ale 2. patro bylo odstraněno v 18. století. Přízemí je rozděleno na dvě místnosti, severní s trámovým stropem, jižní s valenou klenbou. První patro má rovněž dvě místnosti, kryté trámovým stropem. V tvrzi je zachován pozdně gotický sedlový portálek, střílnovitá okénka a krom toho velké okno se sedilemi a okoseným ostěním. Do severní vnější stěny je osazena kamenná deska s reliéfním monogramem IHS a nápisem "leta.etc.vi". Po polovině 19. stol. ho Hugo Toman přečetl jako "léta 1506". Pozdější historikové včetně Augusta Sedláčka ho ovšem vykládali jako "léta 1406" a nekriticky jej spojovali s výstavbou tvrze. Podrobnější… číst dále
První zprávy o vsi Zvíkovu (původně Zvíkovci) pocházejí z let 1357-1364; tehdy byla ves majetkem vladyky Nedamíra (patřil k předkům rytířského rodu Harrachů). Po něm následoval jeho syn Jan (Ješek) ze Zvíkova (1376-1407) a jeho syn Bohuněk. Za nich byla nejspíše postavena původní tvrz. Panské sídlo v nynější podobě si postavil podle nejnovějších poznatků nejspíše Jiří Majnuš z Březnice (připomínaný zde ještě v roce 1525) na přelomu 15. a 16. století (nasvědčují tomu kamenické doplňky tvrze, zejména pozdně gotický sedlový portálek), s největší pravděpodobností ovšem na místě starší tvrze zvíkovských vladyků. Jeho dcera Eliška z Březnice prodala ves Zvíkovec Petru z Rožmberkav r. 1539, avšak bez tvrze a dvora. Před r. 1551 přikoupil tvrz Ondřej Ugnad ze Suneku a připojil ji k hlubockému panství. Tvrz mu pomohli koupit Lišovští, kteří mu půjčili 1500 kop stříbra. Později dostali tento majetek do nájmu jako náhradu za… číst dále
|
Přihlášení |
