
Zvíkov u Lišova se nachází v Jihočeském kraji na trase České Budějovice-Třeboň. Obec Zvíkov leží na vedlejší silnici 4,5 km jižně od města Lišov, 7 km východně od města Rudolfov nebo 11 km od Českých Budějovic. Je doložena od r. 1357 a nyní má asi 265 obyvatel. Do Zvíkova vede od jihu zelená turistická značka z městyse Ledenice.
Budovu tvrze kryje nízká valbová střecha. Částečně je i podsklepená. Původně byla dvoupatrová, ale 2. patro bylo odstraněno v 18. století. Přízemí je rozděleno na dvě místnosti, severní s trámovým stropem, jižní s valenou klenbou. První patro má rovněž dvě místnosti, kryté trámovým stropem. V tvrzi je zachován pozdně gotický sedlový portálek, střílnovitá okénka a krom toho velké okno se sedilemi a okoseným ostěním. Do severní vnější stěny je osazena kamenná deska s reliéfním monogramem IHS a nápisem "leta.etc.vi". Po polovině 19. stol. ho Hugo Toman přečetl jako "léta 1506". Pozdější historikové včetně Augusta Sedláčka ho ovšem vykládali jako "léta 1406" a nekriticky jej spojovali s výstavbou tvrze. Podrobnější průzkum ukázal, že deska na průčelí byla připevněna dodatečně a podle charakteru pochází pravděpodobně z nějaké církevní stavby. Tvrz stojí v oplocené zahradě a je k ní připojen statek ve stylu selského baroka z 19. století..
Panské sídlo v nynější podobě si postavil podle nejnovějších poznatků nejspíše Jiří Majnuš z Březnice (připomínaný zde ještě v roce 1525) na přelomu 15. a 16. století (nasvědčují tomu kamenické doplňky tvrze, zejména pozdně gotický sedlový portálek), s největší pravděpodobností ovšem na místě starší tvrze zvíkovských vladyků. Jeho dcera Eliška z Březnice prodala ves Zvíkovec Petru z Rožmberkav r. 1539, avšak bez tvrze a dvora. Před r. 1551 přikoupil tvrz Ondřej Ugnad ze Suneku a připojil ji k hlubockému panství. Tvrz mu pomohli koupit Lišovští, kteří mu půjčili 1500 kop stříbra. Později dostali tento majetek do nájmu jako náhradu za nevrácenou půjčku. V análech hlubockého panství v letech 1561-1601 se tvrz často připomíná. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 byla tvrz zkonfiskována Janu Dětřichu a Václavu z Malovic, k r. 1628 se připomíná jako majitel císařský generál Baltazar de Salant y Marradas, majitel hlubockého panství a po něm Schwarzenbergové. R. 1718 postoupil kníže Adam František ze Schwarzenbergu do dědičného nájmu tvrz s poplužím sedlákovi Jakubu Tájkovi (dostal jméno "Tvrzák"). Za něho byla tvrz snížena o jedno patro a přeměněna v sýpku. Jeho potomkům patří tvrz dodnes (v r. 2018 již 300 let)..